Nová výše pokuty za houbaření vám vyrazí dech. Lesní stráž bude neoblomná
Prázdniny letošního roku přinesly houbařům především zklamání. Vlna veder a sucha prakticky zastavila růst oblíbených jedlých druhů, hřiby se v lesích nenašly a milovníci procházek přírodou se vraceli domů s prázdnýma rukama. Půda vyschla do hloubky, podhoubí upadlo do stavu klidu a v lesních porostech panovalo ticho po houbách.
Situace se však během několika srpnových dnů otočila o sto osmdesát stupňů. Vydatné srážky důkladně provlhčily půdu a příroda ožila. Specializovaná mapa Českého hydrometeorologického ústavu to potvrzuje jasně – červená barva, která ještě nedávno signalizovala nulovou šanci na úspěch, z mapy zcela zmizela. Mírně nepříznivé podmínky s oranžovým zabarvením přetrvávají pouze na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje, zbytek republiky se zbarvil do uklidňující zelené.
Horské oblasti lákají houbařský ráj
Nejlepší podmínky panují v Krkonoších, Jizerských horách, Krušných horách i na Šumavě, kde polohy nad osm set metrů nad mořem nabízejí dlouhodobě stabilní klima pro růst plodnic. Zelená místa s vysokou pravděpodobností úspěchu se však hojně objevují i v nížinách. Meteorologové navíc slibují pokračování příznivého počasí – přechod studené fronty přináší další významné srážky a s nimi i citelný pokles teplot. Průměrné hodnoty kolem dvaceti stupňů Celsia představují pro podhoubí a tvorbu plodnic naprostý ideál.
S plnými košíky se ale do lesů vrací i bezohlednost. Touha po úlovku často vede k tomu, že lidé zapomínají na základní pravidla slušnosti a zákony. Horské regiony se mění v improvizovaná parkoviště – silnice, lesní vjezdy i sebemenší odstavné plochy zaplňují vozidla, jejichž řidiči nerespektují dopravní značení a vjíždějí do zakázaných prostor.
Lesníci nemají pravomoc, lesní stráž ano
Mnoho řidičů spoléhá na to, že lesníci nemohou vymáhat dodržování silničních předpisů. Je pravdou, že běžný správce lesa nemůže na místě udělovat pokuty za dopravní přestupky. Má však plné právo protiprávní jednání zdokumentovat a podnět okamžitě postoupit Policii České republiky, městské policii nebo příslušnému správnímu orgánu. Pro neukázněného řidiče to znamená téměř jisté zahájení přestupkového řízení.
Základní rámec chování v přírodě udává lesní zákon číslo 289/1995 Sb. Ten hovoří jednoznačně: v lesích je zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly. Pokud fyzická osoba poruší zákaz vjezdu či stání bez souhlasu vlastníka, dopouští se přestupku. Tento zákaz platí automaticky přímo ze zákona a není vůbec podmíněn tím, zda na místě stojí zákazová dopravní značka. Nepřítomnost značky tedy řidiče nijak neomlouvá.
Zákonná pravidla pro odstavení automobilu jsou prostá. Řidič smí zaparkovat výhradně na oficiálních parkovištích, vyhrazených odstavných plochách nebo podél běžné pozemní komunikace, a to za předpokladu, že dodrží pravidla silničního provozu a nebude tvořit překážku. V žádném případě nelze zajíždět na lesní cesty, průseky, svážnice ani pěšiny s cílem zkrátit si cestu k vyhlédnutému místu plnému hub. Zákaz se přitom netýká jen osobních aut – stejně přísně je zakázán vjezd terénních čtyřkolek, motocyklů i výkonných elektrokol a elektrokoloběžek, které legislativa rovněž definuje jako motorová vozidla.
Při nerespektování pravidel navíc hrozí střet s autoritou, která na rozdíl od běžných lesníků disponuje velmi přísnými pravomocemi. V terénu se totiž pohybuje lesní stráž, vybavená služebním průkazem a odznakem. Tento úřední orgán má ze zákona právo kontrolovat dodržování lesního zákona, zjišťovat totožnost přistižených osob a požadovat součinnost státní i obecní policie. Pokud někdo odmítne svou totožnost prokázat, lesní stráž je oprávněna takového člověka zadržet a předat policistům.
Největší překvapení pak pro provinilce představuje samotná finanční sankce. Zatímco dříve se podobné prohřešky řešily domluvou či drobnou částkou, dnes má lesní stráž v příkazním řízení možnost uložit blokovou pokutu až do výše deseti tisíc korun přímo na místě. Pokud jde o závažnější porušení předpisů nebo řidič odmítne záležitost vyřešit na místě, celý případ putuje k příslušnému správnímu orgánu.
V národních parcích a chráněných krajinných oblastech platí ještě přísnější režim. Pokuty za vjezd a parkování zde mohou být citelnější a ve správním řízení se mohou vyšplhat až na sto tisíc korun, zejména pokud dojde k poškození půdy nebo úniku provozních kapalin. Pokud řidič není na místě přistižen a nelze jej ztotožnit, odpovědnost přechází na provozovatele vozidla, kterému ve správním řízení hrozí pokuta až do stejné výše.
Houbařská výprava se tak kvůli pouhé lenosti ujít pár stovek metrů pěšky může prodražit natolik, že na ni rodinný rozpočet jen tak nezapomene. Ohleduplnost a respekt k přírodě i platným normám by proto měly zůstat na prvním místě – nejen kvůli peněžence, ale i kvůli ochraně lesního prostředí pro budoucí generace.
