Zítra ve 20:00 se v Česku zastaví čas. Prima nasadí film, který milují všechny generace
Zápletka filmu je postavená na klasickém sci-fi motivu cestování v čase, ale naruby. Příběh začíná v tehdy daleké budoucnosti – konkrétně v roce 1999. Lidstvo sice dosáhlo obrovského technického pokroku, ale potýká se s poměrně bizarním a děsivým problémem. Kvůli zbytkům radiace z jaderných pokusů začaly ženám růst vousy a ztratily schopnost mít děti. Co je ještě horší, muži v této realitě začínají pomalu propadat zoufalství.
Vědecká rada složená z předních mozků planety dojde k radikálnímu závěru: za všechno může Albert Einstein. Kdyby slavný fyzik nikdy nevymyslel své převratné teorie, lidstvo by nikdy nesestrojilo atomovou bombu, nevznikla by radiace a ženy by byly stále hladce oholené a plodné.
Řešení je tedy zdánlivě jednoduché. Sestrojí se stroj času a speciální výprava se vydá do minulosti, konkrétně do Prahy roku 1911, kde mladý Einstein v té době působil jako profesor. Úkol zní jasně: zlikvidovat Einsteina dřív, než stačí své rovnice napsat na papír.
Hlavní postavy a hvězdné obsazení
Film stojí na fantastických hereckých výkonech tehdejší elity. Tým vyslaný do minulosti tvoří ústřední trojice vědců, které ztvárnili ti nejlepší herci své doby:
- Jiří Sovák jako racionální profesor Moore.
- Jana Brejchová v roli emancipované doktorky historie Gwen Williamsové.
- Radoslav Brzobohatý jako další klíčový člen výpravy, profesor David Grant.
Geniální paradoxy a předpověď selfie tyče
Jak už to tak u cestování časem bývá, plán se zvrtne hned na začátku. Namísto rychlé likvidace vědce se čeští cestovatelé zapletou do série nedorozumění. Každý zásah do minulosti navíc okamžitě mění přítomnost v roce 1999. Když se výprava vrátí poprvé zpět, zjistí, že situace je ještě horší – zabránilo se sice vývoji atomové bomby, ale svět místo toho zdevastovali svými plyny fanatičtí chemici. Výsledek? Místo vousatých žen čelí lidstvo realitě, kde začnou růst ňadra mužům a jsou to naopak oni, kdo ztrácí plodnost. Nezbývá tedy než skočit do stroje času znovu a pokusit se vše napravit.
Film je proslulý svými vizuálními efekty a rekvizitami, které na svou dobu působily neuvěřitelně nadčasově. Architekti a designéři se tehdy opravdu vyřádili. Diváci si mohou všimnout futuristických přístrojů, které dnes běžně používáme. V jedné z nejslavnějších scén vytáhne postava hraná Lubomírem Lipským teleskopickou tyč, na jejímž konci je fotoaparát, vyfotí se s ní (společně s Ivou Janžurovou) a z přístroje rovnou vyjede hotová fotografie. Ano, čeští filmaři v roce 1969 v podstatě předpověděli moderní selfie tyč.
Víte, že…?
Albert Einstein v Praze skutečně žil a přednášel na tehdejší německé univerzitě v letech 1911 až 1912. Tvůrci filmu si tedy historické reálie nevycucali z prstu, ale zasadili děj do reálných historických kulis, což celému příběhu dodává skvělý podtext.
Proč si film pustit i dnes?
Zabil jsem Einsteina, pánové… není jen obyčejná crazy komedie. Je to skvělá ukázka toho, jak se dá dělat chytrá zábava bez tehdy povinného politického balastu. Scénář drží pohromadě jako švýcarské hodinky a neustálé přepisování dějin vytváří situace, u kterých se sice budete smát, ale zároveň musíte dávat pozor, abyste neztratili nit v tom, která časová osa zrovna platí.
Kromě zmíněné ústřední trojice uvidíte na obrazovce další legendy. Petr Čepek si střihl roli samotného Alberta Einsteina, kterého pojal jako sympatického, trochu roztržitého mladíka, co miluje hru na housle a dobré jídlo. V dalších rolích excelují už zmínění Lubomír Lipský a Iva Janžurová, ale také Stella Zázvorková nebo Miloš Kopecký.
Film Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969) můžete vidět ve čtvrtek 21. 5. od 20:00 na Prima MAX.
