Konec roku má být kritický. Meteorologové vydali první varování
Světová meteorologická organizace a americký úřad NOAA potvrdily, co klimatologové sledovali s rostoucím neklidem celé léto. El Niño 2026 není běžným cyklem – jde o takzvané Super El Niño s parametry, které překonávají vše, co jsme v posledních dekádách zaznamenali. Klimatické predikční centrum ve své zářijové zprávě vyčíslilo pravděpodobnost nástupu velmi silné fáze na 90 procent. Vrchol má přijít právě v prosinci, tedy uprostřed adventu.
Čísla, která meteorology znepokojují
Pro vyhlášení El Niña stačí, aby povrchové teploty v rovníkovém Pacifiku překročily dlouhodobý průměr o pouhý půl stupeň Celsia. Letošní realita tyto mantinely dávno překonala. Koncem léta činila odchylka 2,5 stupně, v závěru září padla hranice 3 stupňů a v některých pacifických lokalitách bóje naměřily vodu teplejší o neuvěřitelných 6 stupňů Celsia.
Ještě znepokojivější data přicházejí z hloubky. Kolumbijská univerzita potvrdila, že vrstva mezi 50 až 150 metry pod hladinou vykazuje teploty až o 8 stupňů nad normálem. Tento hlubinný oceánský rezervoár funguje jako gigantická zásobárna energie, která bude systém dotovat teplem ještě několik měsíců.
Pasáty zkolabovaly – poprvé za 86 let
Za běžného stavu ženou tropické pasáty teplou vodu na západ směrem k Indonésii. Letos však tyto větry nezeslábly jen mírně – zcela zkolabovaly. Měření za červen a červenec 2026 odhalila nejsilnější přízemní západní odchylku větru v Pacifiku za posledních 86 let. Masy prohřáté vody se začaly přelévat zpět k pobřeží obou Amerik a teplá voda umožňuje tropickým cyklonám pronikat do zeměpisných šířek, kam se za standardních okolností kvůli chladu nikdy nedostanou.
Středozemní moře jako další hráč
Ačkoliv El Niño primárně formuje klima na americkém kontinentu, rozsah letošních anomálií zasáhne globální cirkulaci. Masivní únik tepla do atmosféry vychyluje tryskové proudění ve vyšších patrech troposféry. Do skládačky navíc vstupuje další významný faktor – extrémně prohřáté Středozemní moře. Kombinace těchto vlivů otevírá cestu k netypickému počasí také nad střední Evropou.
Co to znamená pro Česko?
Začátek zimy se ponese ve znamení nadprůměrných teplot, silnějšího větru a bohaté vlhkosti. Tyto podmínky mají podle propočtů přetrvávat po celý prosinec a pokračovat ještě v lednu. Pro českou krajinu, která dlouhodobě bojuje s úbytkem podzemních i povrchových vod, představuje vydatný déšť vítanou zprávu – teplý a deštivý ráz může napomoci doplnění hlubších půdních horizontů.
Zimní rekreace a horská střediska naopak stojí před vážným problémem. Pokud se potvrdí teplý scénář, sněhová pokrývka bude chybět nejen na českých horách, ale potíže postihnou i tradičně spolehlivé alpské areály.
Únorový zvrat: Z tepla do arktických mrazů?
Druhá polovina zimy však může nabídnout dramatický zvrat. Kolem přelomu ledna a února se významně zvyšuje riziko, že narušené atmosférické proudění destabilizuje polární vír. Jakmile se tento cirkulační systém rozpadne, otevře se prostor pro náhlé a razantní vpády arktického mrazu hluboko do mírného pásma.
Zima by se tak mohla z teplého a vlhkého módu skokově překlopit do extrémních mrazů. Takové výkyvy nepřinášejí nepříjemnosti pouze rekreačním sportovcům, ale znamenají tvrdou zkoušku pro energetické sítě, zemědělství a dopravní infrastrukturu. Letošní závěr roku zkrátka nabídne meteorologický vývoj, který se z historických tabulek zcela vymyká.
