V sobotu ve 20:00 zatají celé Česko dech: Nova Cinema vytáhne strhující velkofilm podle skutečné události
Sobotní večer je stvořený k tomu, abyste se pohodlně usadili na gauči a nechali se strhnout příběhem, který vám nedovolí ani na vteřinu odlepit oči od obrazovky. Tentokrát vás čeká něco mimořádného – drama s rozpočtem přes sto milionů v dnešních cenách, obsazené hvězdami první velikosti, které se natáčelo ve skutečné beztíži. Žánr? Napínavý thriller založený na skutečných událostech, kde se proti hrdinům spiknou všechny fyzikální zákony vesmíru. A ještě jedna věc – tohle není jen film. Je to lekce z toho, co dokáže lidská vůle, když už opravdu není kam ustoupit.
Vesmír je tiché, nepřátelské místo, kde každá drobná chyba znamená jistou smrt. Když se během rutinní cesty k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi ozve temný výbuch, nikdo v té chvíli netuší, že začíná nejnapínavější záchranná operace v dějinách lidstva. Tři muži jsou náhle uvězněni v poškozené lodi, která se pomalu mění v ledovou hrobku.
Na Zemi se mezitím rozbíhá horečný boj s časem. Desítky inženýrů v řídicím středisku se snaží vyřešit zdánlivě neřešitelnou rovnici. S pomocí obyčejných tužek, papírů a improvizovaných filtrů se pokoušejí zachránit lidské životy na dálku. Každé rozhodnutí může znamenat buď triumfální návrat, nebo věčné zatracení v temnotě.
Diváci u tohoto mistrovského díla napětím téměř nedýchají. Slova jedné z věrných divaček mluví za vše: „Nejprve jsem napjatě čekala, kdy to přijde, a potom, jak se z toho dostanou. Je skutečně neuvěřitelné, že to dokázali, když se pokazilo všechno, co se pokazit dalo. Všichni herci podali vynikající výkon,“ říká nadšená fanynka.
Odhalení legendy
Tento strhující filmový klenot se jmenuje Apollo 13. Režisér Ron Howard v roce 1995 stvořil dílo, které se nesmazatelně zapsalo do zlatého fondu kinematografie. V hlavních rolích excelují Tom Hanks jako velitel Jim Lovell, Bill Paxton jako Fred Haise a Kevin Bacon jako Jack Swigert.
Jejich pozemské zachránce a kolegy s neuvěřitelným charismatem ztvárnili Gary Sinise v roli Kena Mattinglyho a Ed Harris jako neústupný letový ředitel Gene Kranz. Právě Harris se stal symbolem nezlomné determinace, která nakonec přivedla posádku domů.
Autenticita na hranici lidských možností
Aby film působil naprosto věrohodně, odmítl režisér Ron Howard laciné triky s lany. Herci a štáb museli podstoupit extrémní zkoušku a absolvovali celkem 612 parabolických letů ve speciálně upraveném letadle NASA KC-135, známém pod přezdívkou „Vomit Comet“. Během každého poklesu zažívali zhruba 23 sekund skutečného stavu beztíže, což umožnilo natočit naprosto realistické záběry z paluby.
Kromě fyzické náročnosti čekal herce také intenzivní technický výcvik přímo v NASA. Museli se naučit ovládat přibližně 500 tlačítek, spínačů a přístrojů v přesné maketě kabiny. Cílem bylo, aby jejich pohyby při ovládání lodi byly naprosto přirozené a divák neměl sebemenší pochybnost o jejich profesionalitě.
Skutečnou třešničkou na dortu pro pozorné diváky je závěrečná scéna. Když posádka úspěšně přistane v oceánu a vystupuje na palubu lodi USS Iwo Jima, kapitána záchranné lodi Lelanda E. Kirkema si zahrál sám skutečný velitel mise Jim Lovell. V tomto dojemném momentu si osobně potřásá rukou s Tomem Hanksem, který ho ve filmu ztvárnil.
Mýty versus realita
Film přinesl několik ikonických momentů, které však historie zaznamenala trochu jinak. Legendární hláška „Houstone, máme problém“ se stala symbolem krizových situací. Ve skutečnosti však astronaut Jack Swigert ohlásil: „Okay, Houston, we’ve had a problem here“ (tedy v minulém čase), což následně zopakoval Jim Lovell. Scenáristé větu upravili do přítomného času pouze pro zvýšení dramatického účinku.
Podobně je tomu s neméně slavným výrokem „Selhání nepřipadá v úvahu“ (Failure is not an option). Letový ředitel Gene Kranz tato slova během skutečné krize nikdy nepronesl. Vymysleli je scenáristé Al Reinert a Bill Broyles na základě rozhovoru s letovým kontrolorem Jerrym Bostickem. Kranzovi se však tato věta zalíbila natolik, že podle ní v roce 2000 pojmenoval svou vlastní autobiografii.
Filmaři si museli pro potřeby dramatu přizpůsobit i chování posádky. Zatímco na plátně sledujeme ostré hádky a vzájemné obviňování v těsné kabině, ve skutečnosti byla posádka po celou dobu naprosto profesionální a klidná. K žádným osobním sporům ani hysterii na palubě poškozené lodi nedošlo.
Pohled pamětníků a triumf u diváků
Záložní pilot mise Ken Mattingly v roce 2001 pro NASA uvedl: „Filmaři odvedli skvělou práci při zachycení atmosféry a technických detailů, ale pro potřeby dramatu si museli některé věci přizpůsobit. Například scéna, kde se v řídicím středisku narychlo scházíme v boční místnosti a snažíme se vymyslet, jak z lunárního modulu udělat záchranný člun, je trochu přitažená za vlasy. Ve skutečnosti měla NASA tyto nouzové postupy pro lunární modul předem simulované a připravené, nevymýšleli jsme všechno úplně od nuly na koleni,“ říká Mattingly.
Když se podíváme na finanční stránku, původní rozpočet filmu v roce 1995 činil 52 milionů USD. V přepočtu na ceny roku 2026 by tento rozpočet odpovídal přibližně 105 milionům USD. Pro srovnání: celkový historický rozpočet skutečného programu Apollo stál americké daňové poplatníky v přepočtu na dnešní ceny astronomických 702,3 miliardy USD.
Snímek zaznamenal obrovský komerční úspěch, když při svém rozpočtu vydělal celosvětově úžasných 355 237 933 USD. Diváci oceňují především autenticitu a emocionální sílu příběhu, který dokazuje, že lidská vynalézavost dokáže překonat i ty nejhorší překážky.
Tento strhující příběh o lidské odvaze a technickém géniu si můžete připomenout již brzy. Nenechte si ujít toto legendární drama na televizní stanici Nova Cinema v sobotu 3. října 2026 od 20:00 do 23:00. Dokázali byste zachovat chladnou hlavu, kdyby se proti vám spikl celý vesmír?
