Kdo vyhodil tuhle blbinku z dob Husáka, dnes se připravil o 15 000 Kč minimálně
Doba normalizace, často spojovaná s šedí a nedostatkem, totiž v jednom ohledu vynikala – v precizní optice a jemné mechanice. Československo a tehdejší Východní Německo patřily ke světové špičce a výrobky značek jako Meopta nebo Carl Zeiss jsou dodnes považovány za mistrovská díla inženýrství. To, co se dříve bralo jako běžné pracovní náčiní, je dnes ceněným technickým unikátem.
Proč mají tyto „blbinky“ takovou hodnotu?
Důvodů, proč cena těchto přístrojů neklesá, ale naopak strmě roste, je hned několik. Tím prvním je neuvěřitelná kvalita zpracování. V době, kdy se většina věcí vyráběla z poctivé oceli, mosazi a prvotřídního optického skla, neexistovalo nic jako „plánované zastarávání“. Tyto přístroje byly navrženy tak, aby při správné údržbě fungovaly stovky let.
Druhým faktorem je estetika. Techničtí nadšenci a milovníci tzv. industrial stylu v interiéru dnes vyhledávají staré teodolity nebo mikroskopy jako designové doplňky. Mosazné prvky v kombinaci s černým lakem nebo surovým kovem vypadají na dubovém pracovním stole naprosto fantasticky. A třetím, neméně důležitým faktorem, je sběratelství. Existuje velká komunita lidí, kteří mapují technickou historii a jsou ochotni za kompletní, funkční kus v původním balení zaplatit i více než 15 000 Kč.
Teodolity a nivelační přístroje
Pokud najdete v dřevěné, často okované bedně přístroj, který vypadá jako malý kanón s dalekohledem, držíte v ruce pravděpodobně teodolit nebo nivelační přístroj. V dobách „Husákova“ socialismu byly tyto stroje páteří každé stavby, od panelových sídlišť až po přehrady.
- Meopta T1c nebo T1: Legendární československé teodolity z Přerova. Pokud jsou v dobrém stavu, mají čistou optiku a nezatuhlá stavěcí kolečka, jejich cena začíná na několika tisících, ale u vzácnějších variant nebo špičkově zachovalých kusů se snadno přehoupne přes hranici 10 000 Kč.
- Carl Zeiss Jena (řada Theo): Tohle je mercedes mezi geodetickými přístroji. Výrobky z východoněmecké Jeny byly a jsou světovým pojmem. Modely jako Theo 010 nebo 020 jsou vysoce ceněné nejen v Česku, ale i mezinárodně. Za kompletní sadu včetně stativu a originálního přepravního boxu sběratelé běžně nabízejí 15 000 až 25 000 Kč.
Mikroskopy: Laboratorní šperky v dřevěných kazetách
Další kategorií jsou mikroskopy. Zapomeňte na plastové hračky z dnešních hračkářství. Staré laboratorní mikroskopy byly masivní litinové stroje. Opět zde hrají prim značky Meopta a Carl Zeiss.
Klíčem k vysoké ceně je zde příslušenství. Samotné tělo mikroskopu má sice svou hodnotu, ale tu skutečnou tvoří sady objektivů a okulárů. Pokud najdete dřevěnou skříňku, která obsahuje různé výměnné čočky v mosazných pouzdrech, máte v rukou poklad. Profesionální mikroskopy řady Lumipan nebo Nf od Zeisse se prodávají za částky, které mohou laika šokovat. Pokud je přístroj binokulární (má dvě „oči“ pro koukání) a disponuje funkčním osvětlením, částka 15 000 Kč je často jen startovní pozicí.
Profi rýsovací soupravy
Mnoho lidí má doma staré „kružítko“. Ale existuje propastný rozdíl mezi školní pomůckou a profesionální rýsovací soupravou v dřevěné kazetě potažené kůží nebo sametem. Tyto sady, často označené značkami jako Richter, KIN-I-NOOR nebo Skala, obsahovaly desítky nástrojů pro precizní technické kreslení – od nultek až po speciální vytahovací pera.
Dnešní generace architektů a inženýrů si tyto sady kupuje z nostalgie nebo jako symbol řemeslné poctivosti. Pokud je souprava kompletní, bez známek koroze a v původní nepoškozené etuji, její hodnota je nečekaně vysoká. I když se nemusí vždy jednat o 15 tisíc u každé sady, u rozsáhlých historických souprav z počátku 20. století nebo speciálních edic z dob socialismu se k této částce lze velmi rychle přiblížit.
Jak poznat, že máte doma cenný kus?
Ne všechno, co je staré a technické, má automaticky hodnotu zlata. Existuje několik kritérií, která určují, zda se jedná o „blbinku“ za stovku, nebo o investiční předmět za 15 000 Kč a více.
- Značka: Hledejte loga Meopta, Carl Zeiss Jena, Wild Heerbrugg nebo Kern Aarau. To jsou jména, která zaručují kvalitu.
- Materiál: Čím více kovu (mosazi, oceli, hliníku) a skla, tím lépe. Plastové části obvykle signalizují levnější, novější modely.
- Kompletnost: To je nejdůležitější faktor. Chybějící objektiv u mikroskopu nebo ztracené kolečko u teodolitu sráží cenu o 70 %. Pokud máte původní dřevěný kufr, návod k obsluze, a dokonce i certifikát o kalibraci, cena letí vzhůru.
- Stav optiky: Pokud se podíváte skrz dalekohled a vidíte „mlhu“ nebo černé tečky (plíseň uvnitř čoček), je to problém. Čistá, čirá optika bez škrábanců je základem vysoké ceny.
- Funkčnost: Všechna kolečka a převody se musí pohybovat hladce. Pokud je mechanismus zatuhlý starým mazivem, lze to opravit, ale vyžaduje to odborný zásah, což snižuje prodejní cenu.
Proč to tedy nevyhazovat?
Dnes žijeme v době digitální, kde vše měříme lasery a GPS. Jenže právě tato odtažitost digitálního světa vyvolává hlad po něčem hmatatelném a mechanicky dokonalém. Staré geodetické a technické přístroje jsou připomínkou doby, kdy k postavení mostu nebo silnice stačil důvtip, matematika a precizně vybroušený kus skla v kovovém těle.
Kdo se těchto věcí zbavil jako „starého harampádí“, udělal chybu. Trh s technickými památkami je na vzestupu a předměty z dob Husáka a dřívějších se stávají vyhledávanou komoditou. Takže až příště narazíte na půdě na těžkou dřevěnou bednu s logem Meopta, neházejte ji do sběru. Očistěte ji od prachu a raději se podívejte na aukční portály. Možná zjistíte, že na té poličce vám celá léta ležela dovolená nebo velmi slušná rezerva na horší časy.
Pamatujte, že za 15 000 Kč dnes pořídíte běžný mobilní telefon, který za tři roky nebude mít žádnou hodnotu. Ale kvalitní teodolit Zeiss nebo mikroskop Meopta si svou cenu udrží nebo ji ještě zvýší. Jsou to věci, které mají duši, historii a především nesmrtelnou technickou hodnotu.
