Za socialismu svítila v každé domácnosti. Teď za ni sběratelé dávají přes 15 000 Kč
Prohlížíte si staré rodinné fotky ze šedesátých let a v pozadí zahlédnete kovovou lampu s charakteristickým stínidlem? Šance, že pochází z dílny pražského družstva NAPAKO, je obrovská. V době normalizace to byla naprosto běžná výbava domácností, nad kterou nikdo nepřemýšlel jako nad něčím zvláštním. Prostě věc denní potřeby, která svítila na pracovních stolech i v obýváku.
Dnes se ale situace dramaticky změnila. Co po revoluci kdysi skončilo v kontejnerech nebo na půdách, je nyní předmětem touhy sběratelů a designérů. Ceny některých modelů překračují patnáct tisíc korun a stále rostou. Jak je možné, že obyčejná socialistická lampa získala takovou hodnotu?
Řemeslná tradice, která přežila režimy
Aby člověk pochopil dnešní fascinaci těmito svítidly, musí se vrátit do roku 1919. Tehdy v Praze vzniklo výrobní družstvo založené řemeslníky tří oborů – nástrojaři, pasíři a kovotlačitelé. Z počátečních písmen jejich profesí vznikl název NAPAKO. Během první republiky si firma vybudovala skvělou pověst, úspěch sklízela i v zahraničí.
Po válce a příchodu komunistického režimu se výroba proměnila, ale řemeslný základ a cit pro materiál přetrvaly. V padesátých a šedesátých letech se podnik zařadil mezi absolutní špičku československého užitého umění. A právě tady začíná příběh, který dnes fascinuje celý svět.
Zatímco na Západě v šedesátých letech postupně vítězily levné plasty a spotřební zboží s krátkou životností, v Československu se stále pracovalo postaru – s důrazem na trvanlivost. V družstvu NAPAKO tvořil základ těžký lakovaný plech, ohýbané ocelové trubky, poctivě nanesený chrom a kvalitní trojvrstvé opálové sklo. Výsledkem byly předměty, které nejen skvěle vypadaly, ale bez potíží vydržely desítky let provozu.
Génius jménem Josef Hůrka
Za úspěchem značky stojí především jeden muž – konstruktér a designér Josef Hůrka. Ten je dnes vnímán jako ústřední postava podniku, i když mezi laiky panuje mylná představa, že každá stará retro lampa pochází z jeho dílny. Hůrka proslul citem pro velké formy, asymetrii a čisté linie. Dokázal vzít obyčejnou kovovou trubku a vytvořit z ní nadčasové dílo.
Národní technické muzeum uchovává v depozitářích celou řadu svítidel a prototypů přímo z Hůrkovy pozůstalosti. Jeho význam pro československý design je nesporný. A právě Hůrka stojí i za dnes nejžádanějším modelem – legendární stojací lampou přezdívanou trojnožka, konkrétně typem 1705.
Konstrukce stojí na třech štíhlých kovových nohách a nese výrazné, protáhlé stínidlo ve tvaru kužele či válce, které bývalo opatřeno sytým barevným lakem. Právě tyto stojací trojnožky představují svatý grál sběratelů a interiérových architektů, kteří je s oblibou umisťují do moderních i historických interiérů.
Hůrka je také autorem notoricky známé stolní lampy s plochým kruhovým stínidlem, pro kterou se vžil lidový název UFO. Šlo o jedno z nejrozšířenějších svítidel tehdejší doby, které nechybělo v pracovnách úředníků ani na psacích stolech studentů. Ještě před ním vtiskl družstvu jeho moderní funkcionalistickou tvář v druhé polovině třicátých let světelný teoretik a designér Ing. Miloslav Prokop.
Proč dnes stojí tisíce?
Finanční stránka věci ukazuje, jak dramaticky se trh proměnil. Obyčejné kancelářské lampičky s flexibilním husím krkem lze v zachovalém stavu pořídit za 1 500 až 3 000 Kč. U výraznějších modelů se však bavíme o úplně jiných relacích. Zájemci o ikonické stolní modely musí počítat s výdajem mezi 7 000 a 12 000 Kč.
Klíčovým faktorem pro konečnou cenu bývá stav konkrétního kusu. Jakmile svítidlo projde profesionální renovací, hodnota strmě stoupá. Kvalitní renovace přitom neznamená, že se věc přestříká moderní barvou. Naopak, odborníci kladou důraz na zachování autentického původního laku, citlivé vyčištění a vyleštění chromovaných částí a především na kompletní výměnu elektroinstalace.
Vůbec nejvyšší částky se točí kolem zmíněných stojacích lamp a vzácných kousků z předválečné éry funkcionalismu. Originální stojací trojnožky v perfektním stavu běžně dosahují na aukcích i ve výběrových obchodech cen mezi 10 000 až 25 000 Kč. Hranice patnácti tisíc korun tak u těchto vyhledávaných solitérů padá zcela běžně.
Comeback, který nikdo nečekal
Za současnou popularitou stojí celosvětový návrat zájmu o estetiku Mid-Century Modern a v našem prostředí také o takzvaný bruselský styl, který odstartoval mimořádný úspěch československého pavilonu na výstavě EXPO 58. Lidé po celém světě, od západní Evropy až po Spojené státy, začali objevovat kouzlo východoevropského poválečného designu.
Ten nebyl zatížen zbytečnou zdobností, sázel na čistou geometrii a funkčnost. Podobně žádané jsou dnes i kousky od jiných tuzemských výrobců, jako je například legendární stojací lampa z podniku Lidokov. Dnešní svět, unavený všudypřítomným plastem a zbožím na jedno použití, v těchto kusech znovu objevuje poctivou konstrukci a odolnost.
Družstvo NAPAKO ukončilo výrobu svítidel na konci devadesátých let, kolem roku 1999 se úspěšně specializovalo na zcela jiný sortiment – výrobu bezpečnostních a protipožárních dveří. Původní lampy však žijí dál a jejich hodnota neustále roste.
Není pochyb o tom, že československý světelný design prožívá mimořádné znovuzrození. To, co bývalo běžnou kulisou našich domovů, se stalo symbolem vkusu, technické zručnosti a elegance, která bez potíží obstojí i v konkurenci současného světového designu. A možná právě teď máte na půdě poklad, o kterém ani nevíte.
