Kdo má doma tyhle staré kořenky, sedí na pokladu. Sběratelé je vykupují za 5 000 Kč a více
Pokud máte doma kompletní sadu v dobrém stavu, možná právě teď doslova sedíte na pokladu. Tržní ceny těchto kuchyňských doplňků se totiž v posledních letech vyšplhaly do tisíců korun.
Proč jsou staré kořenky tak cenné?
Není to jen o nostalgii. Staré sady, které se vyráběly v meziválečném období nebo krátce po válce, v sobě nesou kus poctivého řemesla. Tehdejší keramika a porcelán měly specifickou glazuru a ručně malované dekory, které se dnes v masové výrobě už nevidí. Sběratele láká především autenticita a fakt, že tyto kousky dokážou v interiéru vytvořit nezaměnitelnou atmosféru tzv. „venkovského stylu“ nebo „prvorepublikové kuchyně“.
Mezi nejoblíbenější patří sady s nápisy jako „Mouka“, „Cukr“, „Krupice“, „Káva“ u velkých nádob a „Pepř“, „Skořice“ či „Nové koření“ u těch menších. Pokud jsou tyto nápisy provedeny v elegantním fontu (často se zdobnými patkami) a doplněny o tradiční motivy, cena letí vzhůru.
Klíčové motivy, které zvyšují cenu:
- Modrá cibule (Cibulák): Absolutní klasika. Pokud jde o pravý porcelán z Dubí nebo kvalitní keramiku s tímto vzorem, zájem je zaručen.
- Květinové dekory: Jemné růžičky, macešky nebo polní kvítí jsou typické pro sady z 20. a 30. let.
- Geometrické vzory (Art deco): Sady s výraznými barevnými linkami nebo kubistickými tvary jsou vzácnější a velmi vyhledávané moderními sběrateli.
Kompletnost a stav: Rozdíl mezi stovkami a tisíci
U starožitností platí jedno základní pravidlo: kompletnost je všechno. Jedna osamocená dóza na mouku může mít hodnotu pár set korun, ale jakmile máte celou sadu, hodnota roste exponenciálně.
Standardní velká sada obvykle obsahuje 6 velkých nádob na sypké potraviny, 6 malých kořenek, a často také doplňky jako nádobu na ocet a olej (s nálevkami) nebo závěsný solničník. Pokud máte takto ucelený set, který navíc ladí v jednom designu, sběratelé za něj neváhají zaplatit 5 000 až 8 000 Kč.
Na co si dát pozor při určování ceny:
- Otluky a praskliny: Keramika je křehká. Jakýkoliv „oťuk“ na okraji nebo prasklá glazura (tzv. krakelování, které zasahuje do hloubky) cenu snižuje. Naopak dokonalý lesk bez poškození cenu šroubuje nahoru.
- Víčka: Častým problémem je chybějící nebo rozbité víčko. Najít náhradní, které by přesně sedělo barevně i rozměrově, je téměř nemožné. Sady s originálními a nepoškozenými víčky jsou nejcennější.
- Značka výrobce: Podívejte se na dno nádoby. Pokud tam najdete značku jako Ditmar-Urbach, Epiag, Puls nebo tradiční československé porcelánky, držíte v ruce kus historie, který má jasně dohledatelný původ.
Jak poznat, že máte doma originál?
Dnes se v obchodech s bytovými doplňky prodává mnoho replik, které se tváří jako starožitné. Ty mají ovšem hodnotu pouze užitkovou, nikoliv sběratelskou. Pravou starou sadu poznáte podle několika detailů:
- Váha: Stará keramika bývá těžší a masivnější.
- Patinace: Na spodní straně (tam, kde nádoba sedí na polici a není glazovaná) bývá keramika zašlá nebo mírně zažloutlá časem.
- Nedokonalosti: Ruční malba nebo starý tisk nápisů nebývají vždy 100% symetrické, což je u těchto kousků paradoxně známka autenticity a kvality.
Prodej a údržba: Jak s pokladem naložit?
Pokud takovou sadu najdete a rozhodnete se ji prodat, nikdy ji nemyjte v myčce na nádobí. Agresivní chemie a vysoké teploty by mohly nenávratně poškodit glazuru nebo smýt nápisy. Bohatě postačí vlažná voda a trocha saponátu.
Při prodeji se vyhněte rychlým výkupům v zastavárnách, kde vám nabídnou zlomek ceny. Nejlepší cestou jsou dnes specializované aukční portály nebo skupiny na sociálních sítích zaměřené na retro a starožitnosti. Zde se pohybuje komunita lidí, kteří dokážou ocenit zachovalost setu a rádi zaplatí férovou cenu, která u špičkových kousků skutečně přesahuje hranici 5 000 Kč.
