Japonské ženy sedávají na záchodě obráceně. Je to praktičtější a nesrovnatelně zdravější
Když se řekne zdravý životní styl, většina z nás si představí jídlo, pohyb, spánek. Málokdo přemýšlí o tom, jak sedí na záchodě. Přitom právě tady se možná skrývá jeden z nejpodceňovanějších faktorů našeho trávicího zdraví – a paradoxně i jeden z nejsnáze řešitelných.
Anatomie, která nehraje v náš prospěch
Lidské tělo je konstruované pro dřep. Tisíce let jsme se vyprazdňovali v podřepu – ať už v lese, na poli, nebo na jednoduchých otvorech v zemi. Teprve s příchodem moderních sedacích záchodů v 19. století jsme tuto přirozenou pozici opustili. A naše střeva to dodnes nesou nelibě.
Za vším stojí nenápadný sval jménem musculus puborectalis. Funguje jako jakási smyčka kolem konečníku – když sedíme, je napnutý a vytváří ostrý ohyb, který brání plynulému průchodu stolice. Představte si zahradní hadici, která je uprostřed zalomená. Voda teče, ale s odporem. Musíte zvýšit tlak, abyste dosáhli stejného výsledku.
V dřepu se tento sval přirozeně uvolňuje. Úhel mezi konečníkem a tlustým střevem se narovnává z přibližně 90 stupňů na optimálních 35–45 stupňů. Cesta se otevírá, tlačení není potřeba.
Co na to říká věda
Nejde o žádnou alternativní teorii. Izraelský lékař B. A. Sikirov publikoval již v 90. letech studie, které prokázaly výrazný rozdíl mezi defekací v sedu a v dřepu. Jeho práce následně potvrdily desítky dalších výzkumů.
Meta-analýza z roku 2018 shrnula dostupné důkazy: dřepová poloha vede ke kratší době vyprazdňování a menší námaze. Prakticky to znamená, že místo pěti minut frustrace můžete být hotovi za minutu – bez tlačení, bez nepříjemného pocitu neúplného vyprázdnění.
Dlouhodobé důsledky chronického tlačení přitom nejsou zanedbatelné. Zvýšený nitrobřišní tlak zatěžuje pánevní dno, což může vést k hemoroidům, divertikulóze, a v krajních případech i k inkontinenci nebo prolapsu pánevních orgánů. Urologové i gynekologové tyto souvislosti potvrzují.
Východ versus Západ
V Japonsku, Číně, Indii a dalších asijských zemích jsou dřepové toalety – v Japonsku známé jako washiki – stále běžné. Jejich design není náhodný. Nízký profil a otevřená konstrukce přirozeně nutí uživatele do pozice, která respektuje anatomii.
Zajímavé je, že v těchto regionech je výskyt některých gastrointestinálních problémů nižší. Samozřejmě hraje roli i strava a genetika, ale způsob defekace je jedním z faktorů, které vědci zkoumají.
Jak změnit návyky bez bourání koupelny
Dobrou zprávou je, že nemusíte instalovat novou toaletu. Stačí jednoduchá podnožka – v zahraničí známá pod marketingovým názvem Squatty Potty, ale poslouží jakákoli stabilní stupínka. Položíte na ni nohy, kolena se zvednou nad úroveň boků, a tělo se dostane do pozice blížící se dřepu.
Někteří lidé experimentují i s neortodoxnějšími přístupy – třeba sezením obráceně, čelem ke stěně, s lokty opřenými o nádržku. Není to elegantní, ale umožňuje to větší předklon a částečné narovnání anorektálního úhlu. Pro většinu lidí je ale podnožka nejpraktičtějším řešením.
Pro koho to není vhodné
Hluboký dřep není univerzálně dostupný. Senioři s omezenou pohyblivostí kloubů, lidé trpící závratěmi nebo ti po operacích břicha či pánevního dna by měli být opatrní. V takových případech je rozumné začít s nižší podnožkou a případně konzultovat změnu s fyzioterapeutem.
Těhotné ženy naopak často zjišťují, že jim upravená pozice pomáhá – nejen s vyprazdňováním, ale i jako příprava na porod. Pánevní dno se v dřepu přirozeně uvolňuje a posiluje zároveň.
Malá změna, velký rozdíl
Je zvláštní, jak málo pozornosti věnujeme něčemu tak základnímu. Optimalizujeme spánek, sledujeme makra v jídle, kupujeme ergonomické židle do kanceláře – ale na toaletě sedíme stejně špatně jako naši pradědové před sto lety.
Přitom řešení stojí pár stovek korun a zabere nula času navíc. Možná je čas přestat ignorovat signály, které nám tělo posílá – a vrátit se k pozici, pro kterou jsme byli stvořeni.
