Mikrovlnka končí. Tento přístroj neničí jídlo a ušetří vám spoustu peněz. Dovolit si ho může každý

Když mi před třemi lety kamarádka vyprávěla, jak mikrovlnka ničí všechny živiny v jídle, přikyvovala jsem a cítila se provinile pokaždé, když jsem v ní ohřála zbytky oběda. Pak jsem si koupila horkovzdušnou fritézu s přesvědčením, že konečně budu vařit zdravě. Realita mě ale donutila přehodnotit všechno, co jsem si myslela o obou spotřebičích.

Mýtus o mikrovlnce jako zabijáku vitamínů

Vědecké studie opakovaně ukazují něco, co jde proti zažitým představám. Mikrovlnný ohřev není pro vitamíny horší než jiné metody – v mnoha případech je dokonce šetrnější. Klíčovým faktorem degradace živin totiž není typ záření, ale teplota a doba, po kterou jídlo teplu vystavujeme.

Vezměme si brokolici. Při vaření ve vodě se vitamín C vyplavuje a ničí dlouhodobým žárem. Mikrovlnka, která vyžaduje méně vody a kratší čas, dokáže podle výzkumů zachovat až o 20–30 % více vitamínu C než klasické vaření. To je informace, která mi tehdy úplně změnila pohled na věc.

Samozřejmě, vitamín C a vitamíny skupiny B (thiamin, riboflavin) jsou citlivé na teplo bez ohledu na zdroj. Stejně tak některé antioxidanty. Ale obviňovat z toho specificky mikrovlnku je jako obviňovat deštník z deště.

Co říkají účty za elektřinu

V době, kdy se ceny elektřiny pohybují kolem 6–8 Kč za kilowatthodinu, jsem začala počítat. A výsledky mě překvapily.

Horkovzdušná fritéza s příkonem 1200–2000 W potřebuje 2–5 minut na předehřev a dalších 10–20 minut na přípravu. Pro jednu várku hranolků spotřebuje přibližně 0,5 kWh. Ve srovnání s velkou troubou je to úspora – ta má příkon 2–3 kW a předehřívá se déle.

Mikrovlnka ale zůstává králem efektivity pro rychlé úkoly. Ohřev talíře jídla za dvě minuty při příkonu 1 kW znamená spotřebu pouhých 0,033 kWh. To je patnáctkrát méně než jedna várka v horkovzdušné fritéze.

Poučení je prosté: každý spotřebič má svou roli. Používat fritézu na ohřev zbytků je jako jezdit kamionem pro rohlíky.

Proč jsou hranolky z mikrovlnky tragédie

Tady musím dát horkovzdušné fritéze jednoznačně za pravdu. Mikrovlnka ohřívá jídlo zevnitř rozkmitáváním molekul vody. Výsledek? Gumová, vlhká textura, žádná křupavost, žádné zhnědnutí. Maillardova reakce, která dává jídlu tu úžasnou opečenou chuť, v mikrovlnce prostě neprobíhá.

Horkovzdušná fritéza funguje na principu cirkulujícího horkého vzduchu v malém prostoru. Vytváří křupavou kůrku a zlatavé zhnědnutí, zatímco vnitřek zůstává šťavnatý. Pro hranolky, kuřecí křidélka nebo zeleninu je to zásadní rozdíl.

„Konečně mám hranolky jako z restaurace,“

řekla mi nedávno sousedka, která si fritézu pořídila po mém doporučení. A má pravdu – v tomto ohledu mikrovlnka zoufale zaostává.

Nepříjemná pravda o akrylamidu

Jenže každá mince má dvě strany. Při vysokých teplotách nad 120 °C vzniká v potravinách bohatých na sacharidy akrylamid – látka, která rozhodně nepatří mezi zdraví prospěšné. Horkovzdušná fritéza těchto teplot dosahuje a křupavou kůrku produkuje.

Mikrovlnka akrylamid obvykle netvoří, protože nedosahuje takových povrchových teplot a nezpůsobuje zhnědnutí. Podobně je to s heterocyklickými aminy, které vznikají při pečení masa za vysokých teplot.

Studie nicméně naznačují, že horkovzdušná fritéza vytváří méně akrylamidu než tradiční smažení v hlubokém oleji. Takže pokud volíte mezi fritézou a pánví plnou oleje, fritéza vychází lépe.

Kdy sáhnout po čem

Po třech letech používání obou spotřebičů mám jasno. Mikrovlnka je nenahraditelná pro:

• rychlé rozmrazování
• ohřev kapalin – mléko, čaj, polévka
• ohřev zbytků za minutu
• přípravu předpřipravených zmrazených jídel

Horkovzdušná fritéza exceluje při:

• přípravě hranolků a smažených pokrmů bez oleje
• kuřecích křidélkách a stehnech s křupavou kůrkou
• pečené zelenině
• všem, co potřebuje texturu smaženého jídla

Fritéza má ale své limity. Na ohřev polévky zapomeňte, rozmrazování v ní nedává smysl a pro velkou rodinu budete smažit na několikrát kvůli omezené kapacitě.

Investice do budoucna

Základní mikrovlnka stojí od 1500 Kč, horkovzdušná fritéza od 1800 Kč. Životnost je srovnatelná – 5 až 10 let u mikrovlnky, 5 až 8 let u fritézy. Rozdíl je v údržbě.

Mikrovlnka je prakticky bezúdržbová – stačí občas vytřít vnitřek. Fritéza vyžaduje pravidelné čištění koše a prostoru pod topným tělesem. Nepřilnavý povrch koše se časem opotřebuje a může být potřeba ho vyměnit.

Skutečný vítěz tohoto souboje není ani jeden spotřebič. Je to člověk, který pochopí, k čemu se každý z nich hodí. Mikrovlnka vás nepřipraví o zdraví, ale ani vám nedodá kulinářský zážitek. Fritéza vám dá křupavost bez oleje, ale vyžaduje respekt k teplotám a pečlivější údržbu.

Dnes mám v kuchyni obě a každou používám na to, v čem vyniká. Zbytky ohřívám v mikrovlnce, hranolky dělám ve fritéze. A přestala jsem se cítit provinile u obou.