Česko zasype sníh extrémně brzy. Meteorologové už určili datum
Sotva odezněly poslední teplé dny, začíná se ve veřejném prostoru probírat tradiční otázka: jaká vlastně bude nadcházející zima. Na sociálních sítích i zpravodajských serverech se rychle šíří zvěsti o tom, že sněhová kalamita dorazí nebývale brzy a že odborníci už znají přesný den, kdy bílá peřina zavalí celou republiku. Realita je však mnohem střízlivější – žádný seriózní vědec konkrétní datum neurčil a meteorologické zákonitosti fungují poněkud odlišně než chytlavé titulky.
El Niño a jeho vliv na globální klima
Základní příčinou debat o divokém počasí je souhra dvou faktorů. Prvním z nich je klimatický fenomén El Niño, který vzniká výrazným oteplením povrchových vod v tropickém Tichém oceánu. Americký úřad NOAA zaznamenal jeho silný rozjezd a modely počítají s tím, že během podzimu a zimy ještě nabere na intenzitě.
V laické řeči se takové epizodě občas přezdívá „super El Niño“, ačkoliv vědecká klasifikace nic takového nezná. Jednoduše jde o velmi mohutnou fázi tohoto oceánského proudění, která globálně zvedá průměrné teploty a rozkolísává ustálené toky v atmosféře.
Klíčový hráč: stratosférický polární vír
Druhým klíčovým prvkem skládačky je stratosférický polární vír – masivní rotující masa větru vysoko nad Arktidou. Když funguje normálně, točí se dostatečně rychle a chová se jako neprostupná hráz, která drží arktický mráz uzamčený na dalekém severu.
„Problém nastává v momentě, kdy vír zpomalí, zdeformuje se nebo se úplně rozpadne. Narušený vír umožní ledovému vzduchu volně vytéct směrem k jihu, tedy přímo nad evropský kontinent,“ vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová.
Letošní situace je specifická tím, že se polární vír jeví jako velmi křehký. Přispívá k tomu nejen vliv mohutného tichomořského oteplení, které vlněním atmosféry narušuje stabilitu severní cirkulace, ale také rekordně malá rozloha arktického mořského ledu. Tyto faktory společně zvyšují šanci na kolaps ochranného polárního prstence.
Co vlastně znamená extrémní zima
Většina lidí si pod pojmem extrémní zima představí tři měsíce vytrvalého sněžení a zamrzlá okna od prosince do března. Skutečnost ale bývá jiná. Extrém v moderním pojetí značí především vysokou teplotní nestabilitu a prudké zvraty.
Zima se může projevit týdny neobvykle teplého počasí, které připomíná spíše pozdní říjen, načež během pár hodin dorazí arktický mrazivý frontální systém se sněhem a ledovkou. Po několika dnech mrazu zase nastoupí prudká obleva. V praxi takový ráz zimy nepřináší romantické závěje, ale spíše zmatek při ranním oblékání.
Proč nelze předpovědět sníh na Vánoce
Slíbit sněhovou nadílku na svátky s takovým předstihem zkrátka nelze. Dlouhodobé klimatické modely umějí popsat pouze obecný sklon ročního období – tedy zda bude jako celek teplotně nadnormální, nebo srážkově bohatší. Odpověď na to, co se bude dít na konkrétní zahradě na Štědrý den, z nich vyčíst nelze.
Evropa je navíc specifická v tom, že ji fenomén El Niño neovlivňuje přímo. Zatímco na západním pobřeží Jižní Ameriky či v Austrálii je jeho stopa naprosto čitelná, u nás má rozhodující slovo proudění vzduchu nad Atlantikem v kombinaci se zmíněným polárním vírem.
Pohled do historie
Pohled do minulosti ukazuje, že ani nejsilnější tichomořské anomálie neznamenaly pro Česko automatický mrazák. Každá zima je unikátní kombinací lokálních i globálních podmínek. Vůbec nejnižší teplota byla v českých zemích naměřena 11. února 1929 v jihočeských Litvínovicích u Českých Budějovic, kde teploměr klesl na rekordních minus 42,2 stupně Celsia.
Že ostré mrazy a následné ledovky dokážou zaskočit infrastrukturu i dnes, ukázal ostatně i letošní leden.
Co si z toho odnést
- Žádný meteorolog neurčil konkrétní datum příchodu sněhu
- El Niño zvyšuje globální teploty a destabilizuje atmosféru
- Oslabený polární vír může způsobit vpády arktického vzduchu
- Extrémní zima neznamená stálý mráz, ale prudké teplotní výkyvy
- Na spolehlivé prognózy si musíme počkat až do pozdního podzimu
Přípravy na katastrofální zimu a panické nákupy lopat na sníh jsou tedy v tuto chvíli zbytečné. Jediným jistým faktem zůstává, že letošní El Niño celosvětově zvedá teplotní průměry a vytváří podmínky pro neklidnou atmosféru. Jak přesně se tyto vlivy promítnou do českých nížin a hor, ukáže až detailní podzimní vývoj stratosféry.
