Babí léto skončí děsivým zlomem. Meteorologové určili přesné datum
Kdo má volno, měl by ho využít do středy. Pak se počasí v Česku zásadně změní – a tentokrát nejde o prázdnou frázi z předpovědi. Podle aktuálních dat Českého hydrometeorologického ústavu čtvrtek 3. října přinese studenou frontu, která ukončí jednu z nejdelších epizod babího léta v moderní historii měření.
Dvanáct dní jako z prázdnin
Současná vlna stabilního počasí odstartovala 26. září, a pokud vydrží podle předpovědi až do středečního večera, dosáhne délky plných 12 dní. V historických tabulkách od roku 1961 by se tím zařadila na druhé místo mezi nejdelšími zaznamenanými epizodami babího léta. Delší trvání měla pouze vlna z října 1969, kdy slunečné počasí panovalo 14 dní.
Čísla z meteorologických stanic hovoří jasně. Průměr denních maxim mezi 26. zářím a 1. říjnem dosáhl 22,3 stupně Celsia – jde o čtvrté nejteplejší šestidenní období v daném úseku roku za posledních 63 let. Absolutní vrchol zaznamenala stanice Husinec-Řež s hodnotou 26,2 °C, což v meteorologické terminologii znamená plnohodnotný letní den.
Teplotní amplituda jako na horské dráze
Současné počasí má ovšem svou odvrácenou tvář, kterou pocítí každý, kdo vstává za tmy. Zatímco odpoledne se teploměr šplhá k pětadvacítce, v noci klesá na 5 až 10 stupňů. Na šumavské stanici Kvilda-Perla teplota spadla dokonce na minus čtyři stupně a ojediněle se objevují přízemní mrazíky.
Denní teplotní amplituda na některých stanicích přesahuje 15 stupňů – rozdíl, který vyžaduje ranní bundu i odpolední tričko. V západních a severozápadních Čechách se navíc k ránu tvoří husté mlhy, které se rozpouštějí až kolem poledne.
Čtvrtek: den D pro české počasí
Zlom přijde ve čtvrtek. Nad střední Evropu postoupí studená fronta, která s sebou přinese velkou oblačnost a na většinu území déšť nebo přeháňky. Na rozdíl od slabého frontálního rozhraní, které v pondělí přešlo přes západ Čech prakticky bez povšimnutí, bude mít čtvrteční fronta zásadní dopad.
Denní maxima o víkendu klesnou na pouhých 11 až 16 stupňů Celsia. Oproti současným hodnotám jde o propad až o deset stupňů – návrat k teplotám, které odpovídají první polovině října podle dlouhodobého normálu.
Třetí nejsušší rok od roku 1961
Ačkoliv slunečné dny lákají k odpočinku, pro krajinu má dlouhodobá absence deště vážné důsledky. Letošní rok je zatím třetím nejsušším od začátku systematického měření v roce 1961. Méně srážek spadlo pouze v letech 2003 a 2015.
V celorepublikovém průměru v půdě chybí přibližně 150 milimetrů srážek – tedy 150 litrů vody na každý metr čtvereční. Nejhorší situace panuje na Šumavě, kde od ledna spadlo pouhých 60 až 70 procent obvyklého objemu vláhy.
Co dělat do středy
Pro každého, kdo plánuje zazimování zahrady, renovace kolem domu nebo pěší výlety, představují první tři dny týdne nejlepší možnou volbu. Sluneční svit dosahuje relativních hodnot kolem 89 procent a obloha zůstává téměř bez mraků.
Od čtvrtka bude nutné počítat s deštníkem a teplejším oblečením. Čtvrteční srážky nicméně představují pro vysušenou půdu první významnější přísun vody po dlouhé době – a definitivní tečku za letošním babím létem.
