Vybíráte si partnera podle rodičů?

Vybíráte si partnera podle rodičů?
Napadlo vás někdy, že je mezi vaší kamarádkou a jejím partnerem téměř rodinná podobnost? Přemýšleli jste, zda pár jdoucí po silnici jsou manželé anebo sourozenci? Možná za tím něco je. Některá zvířata se „učí“ na základě vzhledu svých rodičů, jak vypadá vhodný partner. Zřejmě to platí i pro lidi.

Přitahují vás lidé podobní vašim rodičům?

Vědci už dlouho vědí, že určité druhy ptáků, savců a ryb si vybírají partnery, kteří vypadají podobně jako jejich rodiče. Říká se tomu pozitivní sexuální imprinting (tzn. mladý člověk rozvíjí preference pro partnera pomocí rodičovského modelu). Pokud se např. kozí máma stará o ovčí mládě, pak se toto jehně v dospělosti pokusí spářit s druhem své pěstounské matky.

Zdá se, že lidé se „učí“ od svých rodičů podobným způsobem. Ženy si v průměru vybírají partnery, jejichž tváře trochu připomínají tu otcovu, zatímco muži si často vybírají partnerky, které se podobají jejich matkám. Podobnost však nekončí u obličeje – můžete ji pozorovat i v tělesné výšce, barvě vlasů a očí, etnické příslušnosti, dokonce i v míře ochlupení na těle.

Co za tím ale vězí? Jedna studie na adoptovaných ženách zjistila, že mají tendenci vybírat si muže, kteří vypadají jako jejich adoptivní otcové, nikoli biologičtí. Víme také, že heterosexuály obecně více přitahují ti, kdo se podobají rodičům opačného pohlaví. Navíc nezáleží jen na vzhledu, nýbrž i na vašem vztahu s tímto rodičem.

Vědci už dlouho vědí, že určité druhy partnery, kteří vypadají podobně jako rodiče, Drazen Zigic / Shutterstock

Averze vs. přitažlivost

Máme tedy tendenci být přitahováni lidmi, kteří se do určité míry podobají našim rodičům, ale myšlenku sexuálních vztahů se svými sourozenci považujeme za hluboce neatraktivní. Zdá se, že tato averze se vyvíjí automaticky prostřednictvím dvou odlišných procesů. Jeden proces vypne přitažlivost k těm, s nimiž v dětství trávíme hodně času.

Druhý vypne přitažlivost ke všem dětem, o které se naše matka hodně stará. Sexuální averze vůči sourozencům je přirozeným způsobem, jak zajistit, že se nepokusíme reprodukovat s blízkým příbuzným, což by mělo za následek zvýšenou pravděpodobnost genetických poruch u výsledného potomka. Tato averze k blízkým příbuzným je známá jako negativní sexuální imprinting.

Hlavně ať je milý, inteligentní a hezký!

Jednou z možností je také to, že pokud vás přitahují lidé, kteří vypadají jako vaši rodiče, je pravděpodobné, že se zamilujete do vzdálených příbuzných. Navzdory těmto výzkumům by nebylo nijak zvláštní, kdybyste prohlásili, že váš partner se vůbec nepodobá vašim rodičům.

Rodičovská podobnost totiž zřejmě není na prvním místě seznamu preferencí u nikoho. Jako většina lidí patrně i vy chcete partnera, jenž bude především laskavý, inteligentní a atraktivní. Pohodlný pocit známosti by nicméně mohl stačit k navázání vztahu nebo k udržení dojmu důvěry v něm.