Fytoterapie a její cesta ze vzdálené historie až do dnešních dnů
Bylinky tedy posilují a podporují organismus při boji s nemocí. Z praktického hlediska se bylinné přípravky používají k zmírnění nepohodlí, které onemocnění vyvolává a ke zvýšení energie a vitality.
Praktické je používání bylin pro domácí přípravu zejména ve formě bylinných čajů a nálevů. V lékařské oblasti může bylinná medicína zasahovat do běžných příznaků, jako je bolest, případně k doplňování předepsaných léků. Nicméně je třeba se i v užívání přírodních preparátů orientovat, protože nadměrné množství některých přípravků může vést k závislosti nebo zvýšit neduhy, které se měly léčit.
Fytoterapie: co to je
Jedná se o nejstarší a nejoblíbenější formu léčby, která je založena na blahodárných vlastnostech mnoha rostlin. Tisíciletá praxe v bylinné medicíně je zaměřena hlavně na fyziologii těla, která je považována za celek.
Pomocí léků poskytovaných přírodou se snažíme vyvážit tělo, eliminovat patologické činitele, a dokonce předcházet onemocněním. Jde o metodu, která se také zabývá příznaky nemocí, ale hlavně celkovým zdravím, pro obnovení pohody.
Jedná se o nejstarší a nejoblíbenější formu léčby, která je založena na blahodárných vlastnostech mnoha rostlin.
Srovnání s tradiční medicínou
Na rozdíl od syntetických léčiv, které mohou oslabit a vyčerpat organismus, bylinné přípravky jsou posilující. Například užívání rostlinných léčivých přípravků při některých infekčních onemocněních může posílit imunitní systém. Tímto způsobem se tělo dokáže lépe bránit bez masivního zásahu antibiotiky. Na druhé straně u chronických syndromů pravidelné užívání rostlinných přípravků umožňuje tělu lépe nemoci odolávat.
Fytoterapie je naopak méně rychlá a účinná u akutních onemocnění, která vyžadují rychle působící a silné léky. Mnoho běžných průmyslově vyrobených léčiv má však základ v bylinách. V současné době bylinné produkty z větší části doplňují konvenční léky a pomáhají tělu v boji proti nemoci.
Historie bylinkářství
Zelená medicína se používá po staletí po celém světě. Lidé měli rostliny vždy po ruce a zkoušeli jejich využití. Už naši hodně vzdálení předci zkoušeli na různé neduhy dostupné rostliny, a tak nacházeli ty vhodné byliny na zkažený žaludek, bolavý zub, nebo zranění z lovu. Takže již na úsvitu civilizace se člověk pokusil rozlišit různé byliny a přiřadit je ke konkrétním onemocněním. Proces však probíhal náhodně, experimentovalo se s kořeny, listy, různými bobulemi.
Kněží a léčitelé
Obzvláště důležitá je skutečnost, že naši předkové viděli v rostlinách něco božského, a to i v negativním smyslu. Ve skutečnosti mezi prvními objevy člověka byly pravděpodobně rostlinné jedy, které měly za následek nejednu tragédii. Bylinná terapie byla brzy výlučná pro kněze a „léčitele“, kteří měli schopnost a intuici vybírat rostliny.
Používání léčivých bylin se stalo posvátným a bylo součástí rituálů a obřadů, které mohly slavit pouze zasvěcenci. Nemoc byla ve skutečnosti považována za trest od Boha. Rituály byly potom formou spojení se s bohem nebo s bohy a snaha získat si jejich přízeň.
Už ve 2. století našeho letopočtu ilustroval řecký lékař Galén 400 bylinných přípravků a vymyslel recepty na přípravu různých směsí. V podstatě právě jemu vděčíme za rychlý rozvoj bylinkářství, který přišel ve středověku, kdy už mniši cíleně léčivé byliny pěstovali ve svých klášterních zahradách a vedli písemné záznamy doplněné ilustracemi, k čemu která rostlina slouží.
Zdroj:
- https://www.allnature.cz/co-je-to-fytoterapie-p1193890/
- https://www.celostnimedicina.cz/fytoterapie-uzdravujici-bylinky.htm
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Fytoterapie
