Sny jako inspirace aneb které vynálezy vznikly díky nočním snům
Šicí stroj
Významný technický objev z období průmyslové revoluce vznikl také díky noční můře Eliase Howeho (1819–1867), který vynález zásadně zdokonalil. Tento mechanik z Cambridge se marně snažil přijít na to, kam je třeba umístit ouško šicí jehly, až se mu zdál strašný sen. Ve snu byl zajat divochy, kteří kolem něj vykonávali rituální kruhový tanec a se zvednutými oštěpy hrozili, že pokud svůj vynález nedokončí, stane se obětí. Po probuzení si vyděšený Howe vzpomněl, že oštěpy útočníků měly na svých koncích díry ve tvaru oka. Tento snový obraz pomohl slavnému mechanikovi k dokončení světového vynálezu. Ouško jehly umístil blízko podložky, tak jak to viděl na oštěpech divochů ve snu.
Periodická soustava prvků
S přispěním snu vznikl také jeden ze zásadních objevů moderní vědy. Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1833–1907) se řadu let pokoušel najít způsob, jak utřídit chemické prvky podle jejich atomových hmotností. Až jedné noci po mnohahodinové práci padl vyčerpáním do postele a zdál se mu sen, ve kterém spatřil tabulku, kde všechny prvky zapadaly přesně na svá místa. Ihned po probuzení ruský chemik vše zakreslil tak, jak si ze snu vybavoval a periodická soustava prvků byla na světě.
Ve snu byl zajat divochy, kteří kolem něj vykonávali rituální kruhový tanec a se zvednutými oštěpy hrozili, že pokud svůj vynález nedokončí, stane se obětí.
Einsteinova teorie relativity
Albert Einstein (1879–1955) se svými sny inspiroval několikrát. Například sen, ve kterém sjížděl na saních po horském svahu a sledoval při tom viditelnost hvězd, jež se měnila v závislosti na rychlosti jeho pohybu přispěl k objevu teorie relativity. Jeho současník Niels Bohr (1885–1962) zase na základě svého snu zjistil, jak se elektrony pohybují ve své oběžné dráze. K porozumění jej inspiroval sen o koních obíhající závodní dráhu. Na základě tohoto zjištění stanovil kvantovou teorii, za kterou obdržel Nobelovu cenu.
Vysněná umělecká díla
Sny se staly inspirací taktéž řadě umělců. Například český básník a autor mnoha románů Julius Zeyer (1841–1901) velice často čerpal své náměty ze svých snů a pro jeho dílo se tak staly důležitým inspiračním zdrojem. Viditelná snová inspirace je také v uměleckém díle surrealistického malíře Salvadora Dalího (1904–1989) či v operách německého skladatele Richarda Wagnera (1813–1883). Dokonce člen skupiny Beatles Paul McCartney slyšel melodii světoznámé písně Yesterday poprvé ve snu.
Snová umělecká a vědecká inspirace přichází během procesu tzv. inkubace. Tu popsal Graham Wallas již v roce 1926 ve své knize Umění myslet jako jednu z etap tvůrčího procesu. Rčení “Ráno moudřejší večera,” je známo odedávna a řídí se jím umělci a vědci po celém světě. Když se řešení problémů nechá uležet, nastává fáze inkubace, při níž během spánku probíhá zpracovávání problémové situace v nevědomé oblasti lidské mysli a například i prostřednictvím snů se vytváří nové alternativy řešení.
Zdroje:
- Spánek a snění, Alena Plháková
- https://www.mentem.cz/blog/
