Teploty se přes noc propadly o 30 stupňů. Unikátní záběry zamrzlého Československa z ledna 1979

Meteorologové tuto událost dodnes považují za jeden z nejvýraznějších teplotních zlomů v historii českého měření počasí. Zatímco 31. prosince se teploty na našem území pohybovaly okolo10 stupňů Celsia, 1. ledna 1979 klesaly až k minus 20° C. Rozdíl tak na některých místech činil až 30 stupňů. 

Zima nezaskočila jen silničáře, ale celou republiku

Na prudké ochlazení nebyla připravená ani doprava, ani průmysl. Na Silvestra pršelo a veškerá spadlá voda rázem zledovatěla. Silnice se proměnily v kluziště a komplikace se nevyhnuly ani železnici.

Jedním z největších problémů se stala doprava uhlí, jež v železničních vagonech zůstalo po předchozím dešti mokré. Jakmile udeřily silné mrazy, náklad promrzl a uhlí se ve vagonech slepilo do tvrdých zmrzlých bloků, se kterými se nedalo manipulovat.  

To byla vážná potíž především pro elektrárny a teplárny. Bez uhlí nemohly fungovat v obvyklém režimu a následky se brzy projevily i v domácnostech. Lidé se potýkali s omezeným vytápěním a problémy s dodávkami teplé vody.

Děti dostaly nečekané uhelné prázdniny

Jedním z nejznámějších důsledků mrazivé kalamity byly takzvané uhelné prázdniny. Mnoho škol nebylo schopno zajistit dostatečné vytápění, a tak se výuka přerušila. Pro školáky to znamenalo nečekané prodloužení vánočních prázdnin. Do lavic se vraceli až koncem ledna.

Pro děti to tehdy mohlo vypadat jako splněné přání. Dospělí ovšem takovou radost neměli. Zatímco děti si užívaly neplánované volno, rodiče řešili dopravu do zaměstnání, nedostatek tepla a komplikace v běžném zásobování.

Televize přerušovala vysílání

Tehdejší vedení státu muselo přistoupit k mimořádným opatřením, aby se podařilo energetickou síť udržet v chodu. Podniky dostávaly příkazy k omezení spotřeby elektřiny, úřady upravovaly pracovní dobu a omezoval se provoz institucí, které nebyly nezbytné.

Omezení se dotkla dokonce i Československé televize. Vysílací doba se zkracovala, aby se ušetřila elektrická energie. V některých dnech se televizní program dostal na obrazovky až večer. 

Podrobnosti o kritické situaci v lednu roku 1979 přinesl dobový Československý filmový týdeník, na který se můžete podívat i dnes: 

Mrazy polevily, následky ale přetrvávaly

Silné mrazy přetrvávaly přibližně do 10. ledna a další komplikace přinášelo sněžení. Energetici se snažili obnovit pravidelné dodávky paliva a stabilizovat provoz elektráren a tepláren.

Situace se vracela do normálu postupně. Uhelné prázdniny skončily 29. ledna, školní rok se však musel přizpůsobit zameškané výuce. Jarní prázdniny byly zrušeny a školy nemohly pořádat ani plánované výlety.

Není bez zajímavosti, že žádný mimořádný teplotní rekord v lednu 1979 v Československu nepadl. Výjimečná byla rychlost nástupu mrazů a souhra okolností, které způsobily rozsáhlou energetickou a dopravní kalamitu. Šlo zkrátka o extrémní situaci, na kterou pamětníci vzpomínají dodnes.