Klára (31): Mám velmi netradiční touhu, ale nevím, jak to říct partnerovi. Bojím se, že mě odsoudí a skončí se mnou
S Liborem jsme spolu asi šest let. Ze začátku bylo vše růžové, rozuměli jsme si lidsky, sex byl super a i na trávení volného času jsme se shodli. Postupem času se to ale změnilo. Poznali jsme se poměrně mladí, takže jsme se od té doby oba dost posunuli, a navíc v zamilovanosti jsme k sobě samozřejmě byli tolerantnější než dnes. Přesto nám to pořád docela dobře funguje a já partnera měnit nechci. Ovšem začala jsem toužit i po jiných….
S věrností jsem měla problém vždycky, ale obvykle jsem k nevěře sklouzla, až když vztah opravdu vážně skřípal a brzy poté se stejně rozpadl. Ačkoliv jsme vždy měla výčitky, usoudila jsem, že to byl zkrátka poslední kopanec k tomu, abych ukončila to, co už dávno nefungovalo. Jenže vztah s Liborem rozhodně ukončit nechci. Jsme na sebe zvyklí, naučili jsme se vzájemně se snést i se svými chybami, a i když máme spory, ve většině zásadních věcí se shodneme, nebo dokážeme alespoň najít nějaký schůdný kompromis. Sex však začíná být trošku nuda a experimentování partnerovi nic moc neříká. Když navrhnu něco na zpestření, třeba erotickou hračku a podobně, tváří se, jako kdybych po něm chtěla kdoví jakou úchylárnu. To mě dost trápí.
Do toho jsem nedávno změnila práci a tam potkala někoho, kdo úplně změnil můj náhled na svět. Ve vedlejší kanceláři pracuje hrozně sexy kolega Honza, o něco málo starší než já, ženatý, s manželkou navíc mají dítě. Začali jsme spolu flirtovat hned první den a jednou jsme se oba v práci zdrželi déle, dali si panáka a jedno vedlo k druhému… Zkrátka skončili jsme spolu v posteli (nebo přesněji řečeno na kancelářském stole…). Měla jsem ohromné výčitky a byla hrozně zmatená. Měla jsem strach, že jsem rozbila nejen svůj vztah, ale i ten jeho. Kolega mi ovšem řekl, že manželku opustit nechce, mě bere jako kamarádku a to, že se mnou spí, je prostě jen bonus našeho přátelství. A mně se hrozně ulevilo. On to takhle praktikuje už delší dobu a manželka to v tichosti toleruje.
Začala jsem se o to zajímat víc a dozvěděla jsem se o existenci polyamory vztahů. Jsou to vztahy, ve kterých je angažováno víc lidí, kteří o sobě vzájemně vědí. Možná jsem úchylná, ale představa, že já s Liborem a Honza s manželkou půjdeme společně na večeři a budeme se přátelit i s vědomím, že mezi mnou a Honzou nejde o úplně nevinné přátelství, mi přijde super. Myslím, že i Libor by ocenil, kdyby našel někoho, kdo by s ním mohl dělat koníčky, které mě nebaví, případně kdo by si poklidný sex na misionáře, který mu nejvíc vyhovuje, opravdu užil.
Zároveň však vím, že lepšího chlapa pro život než Libora nenajdu. Sex s Honzou je super, ale kdybychom byli partneři, nevydrželi bychom spolu ani rok, tím jsem si jistá. Jako přátelé s benefity si ale rozumíme skvěle. Jenže nevím, jak o téhle svojí touze říct Liborovi, když i použití sexuálních hraček v něm vzbuzuje odpor. Co by si pomyslel, kdybych navrhla o tom, že oba budeme moci mít přiznané sexuální partnery? Nechci ho ztratit. Zároveň ale vím, že sex s ním mi prostě nestačí a veškerým mým snahám o okořenění našeho sexuálního života vytrvale odolává a nevěra mi nepřijde jako férové řešení.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného do naší redakce. Z důvodu ochrany soukromí našich čtenářů byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
