Největší žrout energie v domácnosti není starý mrazák, ale tahle nenápadná věcička. Ohlídejte její spotřebu
Když jsem si poprvé pořídil wattmetr a začal měřit spotřebu jednotlivých zařízení v bytě, čekal jsem, že největší položkou bude lednička nebo pračka. Realita mě překvapila. Největší podíl na účtu za elektřinu měla zařízení, která jsem považoval za zanedbatelná – router, set-top box, herní konzole v pohotovostním režimu, chytrý reproduktor.
Fenomén takzvaných energetických upírů není nový, ale s rostoucím počtem chytrých zařízení v domácnostech nabývá na významu. Jde o spotřebiče, které odebírají elektřinu i tehdy, když je aktivně nepoužíváme. Čekají na povely, stahují aktualizace, udržují síťové připojení. A právě tento trvalý pohotovostní režim může podle dostupných měření tvořit 70 až 90 procent celkové spotřeby daného zařízení.
Čísla, která překvapí
Moderní kombinovaná chladnička energetické třídy A spotřebuje ročně zhruba 150 až 250 kWh. To je spotřebič, který běží nepřetržitě a aktivně chladí. Jenže router, set-top box nebo herní konzole v pohotovostním režimu si vezme 5 až 20 wattů – a to nepřetržitě, 24 hodin denně, 365 dní v roce. Ročně tak jediné takové zařízení spotřebuje 44 až 175 kWh.
Když si spočítáte, kolik podobných zařízení máte doma – router, modem, set-top box, chytrá televize, herní konzole, dva tři chytré reproduktory, nabíječky – dostanete se snadno na spotřebu srovnatelnou s velkým domácím spotřebičem. Přitom jde o zařízení, která většinu času jen čekají.
Proč chytrá zařízení nikdy nespí
Za vysokou spotřebou v pohotovostním režimu stojí několik technických příčin. Trvale aktivní síťové moduly – Wi-Fi, Bluetooth, Ethernet – musí být neustále připraveny přijmout signál nebo se připojit k síti. Chytrý reproduktor naslouchá aktivačnímu slovu, televize čeká na povel z ovladače, termostat komunikuje s aplikací v telefonu.
Další problém představují neefektivní napájecí adaptéry. Levné zdroje dodávané s mnoha zařízeními mají nízkou účinnost zejména při malém zatížení. Značná část energie se tak mění v teplo místo toho, aby napájela zařízení.
A pak jsou tu procesy běžící na pozadí – stahování aktualizací, synchronizace s cloudem, diagnostika. Zařízení sice vypadá, že spí, ale jeho procesor pracuje.
Co říkají normy a co realita
Evropská unie reguluje spotřebu v pohotovostním režimu směrnicí ErP. Podle aktuálního nařízení EU 2019/1782 je limit pro běžná zařízení 0,5 wattu, pro síťově připojená zařízení pak 2 až 8 wattů podle typu. Problém je, že výrobci často cílí pouze na splnění limitu, nikoli na minimalizaci spotřeby.
Navíc kumulativní efekt mnoha zařízení normy neřeší. Když máte doma patnáct chytrých zařízení, z nichž každé splňuje limit 3 watty, pořád jde o 45 wattů trvalého odběru – tedy téměř 400 kWh ročně.
Kolik to stojí českou domácnost
Odhaduje se, že spotřeba v pohotovostním režimu tvoří 5 až 10 procent celkové spotřeby elektřiny průměrné domácnosti. Při roční spotřebě kolem 2,5 až 3 MWh a současných cenách elektřiny to znamená stovky až nízké tisíce korun ročně za zařízení, která aktivně nepoužíváte.
V celorepublikovém měřítku jde o miliardy korun a obrovské množství zbytečně vyrobené elektřiny. Pro přenosovou soustavu představuje tento stálý základní odběr konstantní zátěž, která komplikuje řízení sítě.
Co s tím lze dělat
Technická řešení existují. Účinnější napájecí zdroje, optimalizace firmwaru pro hlubší spánkové režimy, oddělené nízkoenergetické mikrokontroléry pro správu pohotovostního stavu. Některé novější komunikační protokoly jako Zigbee nebo Thread jsou navrženy s ohledem na minimální spotřebu.
Z praktického pohledu pomáhá odpojovat zařízení od sítě, když je delší dobu nepoužíváte. Prodlužovačky s vypínačem umožňují jedním pohybem odpojit celou skupinu spotřebičů. U některých zařízení – typicky set-top boxů nebo herních konzolí – lze v nastavení vypnout funkce, které udržují vysoký pohotovostní odběr.
Budoucnost plná chytrých zařízení
Do roku 2030 se očekává, že počet IoT zařízení dosáhne téměř 30 miliard celosvětově. Každá chytrá žárovka, zásuvka, senzor nebo kamera přidává další položku do součtu. Pokud se trend nezmění, energetická náročnost pohotovostních režimů poroste rychleji než úspory z efektivnějších hlavních spotřebičů.
Je to trochu paradox moderní doby. Kupujeme si úsporné ledničky a pračky, zatímco náš účet za elektřinu navyšují zařízení, o kterých ani nepřemýšlíme jako o spotřebičích. Možná je čas začít se ptát nejen na to, kolik zařízení spotřebuje při používání, ale hlavně kolik si bere, když jen čeká.
