Sváteční poledne s legendární komedií: Ve středu ve 12:55 vysílá Nova Cinema nejkrásnější český pohádkový příběh
Jedno nezdařené zaklínadlo může znamenat 300 let po škole. Trest zní jako vtip, jenže ve světě, o kterém je řeč, je smrtelně vážný.
Za kamerou přitom nestál žádný počítač. Hlavy se oddělovaly od těl, lidé se měnili v králíky a tvůrci k tomu měli jen zrcadla, černý samet a nesmírnou vynalézavost.
Právě tenhle nápad rozesmál několik generací. Film se navíc promítal od Německa po Kanadu. Kdo za ním stál a jak vznikal?
Saxana přichází: pohádka, která předběhla svět
Je to Dívka na koštěti, kterou natočil režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka. Námět napsala Hermína Franková. Natáčelo se v roce 1971, premiéra přišla o rok později. V hlavní roli čarodějnice Saxany září Petra Černocká.
Mladá čarodějka čelí přísnému trestu za nezdařené zaklínadlo a zdá se, že její osud je zpečetěn. Pak ale objeví starou formuli, která ji vymrští rovnou do světa lidí. Tam hrdinka rychle zjistí, že kouzla mohou být v nezodpovědných rukou nebezpečná.
Začíná závod s časem. Saxana musí získat vzácné babské ucho dřív, než se portál zavře. Jinak zůstane navždy uvězněna v cizí dimenzi bez svých schopností.
Po boku Černocké se představili Jan Hrušínský jako Honza Bláha, Jan Kraus jako Miki Rousek, Vlastimil Zavřel a Michal Hejný. Vladimír Menšík ztvárnil dvojroli upíra a školníka. Stella Zázvorková hrála Vondráčkovou a Helena Růžičková pacientku.
Černý samet, zrcadla a tajný konkurz
Doba nepoznala moderní postprodukci ani digitální efekty. Všechna kouzla se proto vytvářela analogově, přímo před kamerou. Optické iluze vznikly díky architektu Oldřichu Bosákovi.
Proměny postav v králíky nebo bezhlavé tělo vyžadovaly milimetrově přesné nasvícení. Představitel hlavního lidského hrdiny nosil pod šaty kovový rám s miniaturním plátnem. Scény s useknutou hlavou na stolku vznikaly pomocí černého sametu a promyšlené soustavy zrcadel.
Role Saxany byla navíc předmětem rozsáhlého konkurzu. Vážnou adeptkou byla i zpěvačka Věra Špinarová. Václav Vorlíček ale objevil Petru Černockou při představení v divadle Semafor.
Maskéry nadchl její osobitý výraz a ostře řezané rysy. Díky přirozenému vzhledu nebylo nutné používat složité protetické masky, aby na plátně působila jako opravdová pohádková bytost. Hudbu složil Angelo Michajlov a kostýmy navrhl Theodor Pištěk ml.
Od perzekuce k mezinárodnímu triumfu
Zatímco film sklízel nadšení, autorka námětu Hermína Franková prožívala po prověrkách na počátku 70. let těžké období. Režim ji perzekvoval a čelila zákazu publikování. Živila se prací v lékárně a její autorství bylo v dobových materiálech potlačováno.
Film přesto uspěl. Stal se jedním z nejúspěšnějších československých exportních snímků 70. let a promítal se v Německu, Španělsku, Polsku i Kanadě. Na festivalu fantastických filmů v Sitges získal v roce 1973 Oldřich Bosák cenu Medalla Sitges en Plata de Ley za zvláštní filmové efekty. Na Kinobox.cz má snímek výborných 80 %.
Jeden z diváků o filmu píše: „To propojení lidského světa se světem monster je zde zobrazeno na výbornou a přineslo spousty zábavných scén. Technická stránka je na svou dobu působivá a masky jsou velmi povedené. Jedna z nejlepších pohádkových komedií.“
Jan Hrušínský na vznik filmu vzpomíná s obdivem: „Když jsem poprvé potkal Václava Vorlíčka na předkole v roce 1971, byl jsem úplně nadšený z možnosti hrát v projektu tandemu Vorlíček–Macourek. O třicet let jsme tehdy předběhli Harryho Pottera. Dívka na koštěti patří k filmům, které z obrazovek jen tak nezmizí.“
Nostalgii, humor a kouzla bez jediného pixelu si můžete užít ve středu 28. 10. 2026 od 12:55 do 14:40 na stanici Nova Cinema. A jak je to u vás? Patříte mezi ty, kdo znají Saxaniny hlášky nazpaměť, nebo ji uvidíte poprvé? Napište nám do diskuse.
