Nejpřirozenějším způsobem k vytvoření soukromí v zahradě je živý plot

Všechny zahradní práce je třeba promyslet a naplánovat, stejné je to s výsadbou živého plotu. Ať už má sloužit zelená bariéra k oddělení prostoru od cizích zahrad nebo k vytvoření útulného zákoutí třeba pro bazén nebo pro zahradní posezení, vždy je nutné dodržovat zákonem předepsané vzdálenosti od sousedních pozemků nebo získat od sousedů písemný souhlas, že jim váš plot nebude vadit.

Stejně tak je užitečné vybrat rostliny „na míru“ stanovišti, kde mají být vysazené, ať už jde o slunné nebo stinné stanoviště, extrémně suchý či mokrý terén. Je také třeba zvážit, jak často se bude živý plot tvarovat a jak vysoký by měl být v konečné podobě.

Tou nejlepší dobou k vysazování je jaro a podzim, ale stejně dobře se dá začít i během letní dovolené, pokud je počasí bez tropických veder a s patřičným množstvím srážek.

Rostliny se vysazují ve vzdálenosti, která bude zásadní pro očekávaný objem plotu. Vždy je dobré se při nákupu méně známých rostlin poradit s odborníkem, jaká by měla být vzdálenost rostlin a zda je právě tento druh rostlin vhodný pro časté zastřihování a tvarování. Vzít v potaz objem plotu je důležité také v případě, že bude v blízkosti plotu záhon s dalšími rostlinami, které potřebují svůj prostor. Běžně se počítá že živý plot potřebuje šířku 1-2 metry. Vzdálenost rostlin od sebe se při výsadbě volí podle druhu rostlin. U plotů, které se budou zastřihovat, je to 1 až 5 rostlin na metr, podle druhu zvolené zeleně. Pokud by měl být plot ve své přirozené podobě bez tvarování, vysazují se běžně 1-2 listnaté rostliny nebo 2-3 jehličnaté rostliny na metr.

Ať už je výsadba z rostlin v kontejneru nebo z prostokořenných, vždy se musí před zasazením důkladně namočit (prolít). Rostliny bez kontejneru mají na kořenovém krčku jasně dané ohraničení, jak hluboko byla rostlina v zemi a stejně hluboko by se měla zasadit i nově na vaší zahradě.  Celý kořenový bal musí být zakrytý zeminou a minimální vrstva je 2 cm. Jámy pro sazenice se dělají nejméně jedenkrát až dvakrát větší, než je kořenový bal.

Pokud je půda v místě výsadby moc těžká nebo udusaná, měla by se alespoň na hloubku rýče prokypřit a její kvalitu lze vylepšit přidáním vyzrálého kompostu.

Sazenice by měla být v jámě rovná a vzpřímená, jednotlivé vzdálenosti se hlavně u větší výsadby vyplatí vykolíkovat. Zemina se u sazenic důkladně přišlápne a rostliny se musí důkladně zalít.

U listnatých rostlin se doporučuje zkrátit jednoleté výhonky na poloviční délku. Jehličnany jsou na zastřihávání časově náročnější. Aby byl plot stejnoměrný a hustý, doporučují se tvarovat do lichoběžníku (směrem vzhůru se střih zužuje). Preventivně je dobré jehličnany chránit před plísní hnědou (reznutí jehličí) hořkou solí.

Pro snadnou údržbu okolí a také pro udržení vláhy v zemi, se doporučuje půdu v okolí rostlin pokrýt vrstvou organického materiálu (posekaná tráva, kůrový mulč).

Stálezelené rostliny v suché zimě trpí a občas uhynou, proto je vhodné v období, kdy nemrzne, rostliny několikrát za zimu zavlažit.