Lidé s nízkým IQ se nejčastěji obklopují těmito dvěma základními barvami, zjistila studie

Virální titulky na sociálních sítích nedávno tvrdily, že existuje přímá spojitost mezi inteligenčním kvocientem a preferencí určitých barev. Tento zjednodušený výklad ale vznikl překroucením vědeckého výzkumu, který měl úplně jiný záměr i závěry.

Skutečný záměr vědeckého bádání

Studie s názvem „An Investigation of Color Preferences of Students with Special Needs“ z roku 2022 se vůbec nezabývala rozdělením běžné populace podle výsledků IQ testů. Vědci zkoumali vnímání barev u studentů s diagnostikovanými specifickými vzdělávacími potřebami – konkrétně u mladých lidí s mentálním postižením, autismem, Downovým syndromem nebo poruchami učení.

Výzkumný tým předkládal účastníkům různorodé barevné podněty a zaznamenával, které odstíny u nich vyvolávají nejsilnější pozitivní odezvu. Zjištění ukázala jasný vzorec: červená barva dominovala jako primární volba, zatímco modrá se umístila na druhém místě.

Interpretovat tato data jako důkaz o vztahu mezi inteligencí a barevnými preferencemi je ale vědecky nekorektní. Červená a modrá patří mezi nejoblíbenější barvy napříč celou lidskou populací, bez ohledu na kognitivní schopnosti. Červená přitahuje pozornost díky evolučnímu vývoji – signalizuje důležité informace jako nebezpečí, emoci nebo zralost plodů. Modrá naopak vyvolává pocit klidu a asociuje se s přírodními prvky jako obloha nebo vodní plochy.

Geometrie mění vše

Výzkumníci odhalili podstatně zajímavější poznatek, který většina populárních článků zcela opomíjí. Preference konkrétní barvy se dramaticky mění v závislosti na tvaru objektu, na kterém je barva zobrazena.

Účastník mohl například dát přednost červené barvě na jednoduchém geometrickém tvaru, jako je čtverec. To ale neznamenalo, že stejnou barvu zvolí i u složitějšího tvaru, například trojúhelníku nebo hvězdy. Lidský mozek totiž nevnímá barvu izolovaně, ale vždy ji spojuje s tvarem a dalšími vlastnostmi objektu.

Když jsem pracovala s dětmi s autismem, všimla jsem si, že stejná barva na různých pomůckách vyvolávala úplně odlišné reakce. Jednoduchý modrý čtverec je uklidňoval, ale složitější modré vzory je naopak rozptylovaly. Tvar má obrovský význam.

U dětí s autismem nebo poruchami učení může komplexnější geometrie změnit celkový vizuální vjem. Mozek pak hledá barevné řešení, které mu v dané kombinaci tvaru přijde srozumitelnější nebo méně zatěžující. Barva a forma vytváří neoddělitelnou jednotku, kterou naše vědomí zpracovává jako celek.

Praktické využití poznatků

Hodnota tohoto výzkumu rozhodně nespočívá v možnosti odhadovat něčí kognitivní schopnosti podle oblíbené barvy oblečení. Skutečný přínos leží v aplikaci zjištění do reálného života lidí se specifickými potřebami.

• Návrh vzdělávacích materiálů s optimálními barevnými kombinacemi
• Vytvoření prostředí speciálních tříd s ohledem na barevné vnímání
• Design interaktivních pomůcek a hraček podporujících učení
• Navigační systémy v institucích usnadňující orientaci v prostoru

Když pedagogové a designéři rozumí tomu, jak různé barevné kombinace v propojení s tvary ovlivňují pozornost a emoční stav, mohou vytvářet prostředí, které lidem s autismem či mentálním postižením skutečně pomáhá. Správně zvolené barvy dokážou snížit úroveň stresu, zlepšit soustředění a podpořit schopnost absorbovat nové informace.

Neurodiverzita místo škatulek

Původní studie nabízí pohled na fascinující rozmanitost lidského vnímání. Ukazuje, že mozky fungují různými způsoby a že tyto odlišnosti můžeme využít k vytváření inkluzivnějšího světa.

Barevné preference nejsou měřítkem inteligence ani hodnoty člověka. Jsou ale cenným nástrojem pro pochopení toho, jak různí lidé zpracovávají vizuální informace a jak jim můžeme vytvořit podmínky, ve kterých se jejich potenciál rozvine naplno. Zjednodušující titulky o spojení IQ a oblíbených barev míjejí podstatu vědeckého bádání, které má ambici pomáhat, ne nálepkovat.