EU rozhodla, jak to bude se střídáním letního a zimního času. Zde jsou oficiální termíny
Každé jaro a každý podzim se opakuje totéž. Diskuze o smyslu posouvání hodin, stížnosti na únavu a otázka, proč vlastně tuhle praxi stále udržujeme. Před několika lety to přitom vypadalo, že Evropa je blízko k definitivnímu rozhodnutí. Evropská komise předložila návrh na zrušení, Parlament ho schválil a miliony občanů v anketě jasně řekly: nechceme to.
Od té doby uběhlo dost času na to, abychom hodiny posunuli mnohokrát. Legislativa ale zůstala na mrtvém bodě. A letos přišel signál, že budíky budeme ještě dlouho přestavovat. V Úředním věstníku EU se totiž objevil dokument s oficiálním harmonogramem letního času na roky 2027 až 2031.
Přesné termíny na dalších pět let jsou jasné
Evropská komise podle stále platné směrnice 2000/84/ES zveřejnila termíny, kdy budeme v příštích letech měnit čas. Pravidlo zůstává stejné: letní čas začíná vždy poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou neděli.
- 2027: 28. března a 31. října
- 2028: 26. března a 29. října
- 2029: 25. března a 28. října
- 2030: 31. března a 27. října
- 2031: 30. března a 26. října
V praxi to znamená, že na jaře ve dvě hodiny v noci skočí ručičky na třetí hodinu. Na podzim se ve tři vrátí zpět na druhou. Neznamená to ale automaticky, že změny budou pokračovat až do října 2031. Pokud by se členské státy mezitím dohodly na nové legislativě, pravidla se mohou změnit. V tuto chvíli ale žádná taková dohoda neexistuje.
Češi i Evropané chtějí konec, politici se ale nedohodnou
Postoj veřejnosti je přitom poměrně jasný. Výzkumná agentura STEM/MARK se na podzim 2023 ptala Čechů, jak vnímají střídání času. Výsledek ukázal, že 67 procent lidí by tuto praxi zrušilo. Mezi staršími 45 let dokonce odpor přesáhl 80 procent. Zajímavé je, že podobný průzkum proběhl už v roce 2018 a názory se od té doby téměř nezměnily.
Komplikace ale nastává ve chvíli, kdy se zeptáte: Který čas by měl zůstat natrvalo? Tady už shoda chybí. Čtyřicet procent Čechů preferuje celoročně letní čas, 31 procent by chtělo standardní (běžně nazývaný zimní) a zbývajícím 29 procentům je v podstatě jedno, jak se Evropa rozhodne. Mladší lidé častěji touží po světle večer, starší generace upřednostňují ranní hodiny.
A právě tady se celá reforma zasekla. Evropská komise v roce 2018 uspořádala veřejnou konzultaci, do které se zapojilo přibližně 4,6 milionu lidí – 84 procent z nich chtělo konec střídání. Z celkového počtu respondentů ale více než 3 miliony pocházely z Německa, což kritici často uvádějí jako důvod, proč výsledky nejsou reprezentativní pro celou EU.
Evropský parlament v březnu 2019 návrh na ukončení střídání podpořil a počítal s tím, že změna vstoupí v platnost od roku 2021. Rok 2021 je ale dávno pryč. Co se tedy stalo?
Problém není v tom, zda zrušit, ale co místo toho
Evropská komise navrhovala, aby si každá členská země vybrala svůj standardní čas. Pokud by se ale státy rozhodovaly samostatně, mohla by vzniknout časová mapa, která by zkomplikovala dopravu, obchod i běžný život. Představte si situaci, kdy Česko ponechá jeden čas, Německo zvolí jiný a Polsko další variantu. Časová pásma by se přestala řídit zeměpisnou polohou a při cestě přes Evropu by člověk mohl hodinky posouvat způsobem, který dnes neznáme.
Český průzkum ukázal, že podobných komplikací se obávají i lidé – 55 procent respondentů chtělo, aby v zemích EU platil jednotný systém. A právě na této otázce se debata zastavila.
Téma ale není úplně mrtvé. Podle materiálů Ministerstva dopravy se otázka znovu dostala do hry během polského předsednictví v Radě EU v roce 2025. Polsko otevřelo možnost zavést v Evropské unii trvale letní čas. Ani tentokrát ale dohoda nevznikla. Členské státy požadovaly podrobnější vyhodnocení dopadů.
Evropská komise proto zadala další analýzu, která má být dokončena do konce roku 2026. Nová studie zkoumá celkem 10 různých implementačních scénářů – od trvalého letního času přes standardní čas až po nové časové hranice mezi státy. To je podstatný detail: současný harmonogram do roku 2031 není důkazem, že myšlenka zrušení změn definitivně skončila. Je spíš pojistkou pro případ, že se státy v nejbližší době opět nedohodnou.
V Česku střídání času umožňuje zákon o letním čase z roku 1946 a konkrétní vnitrostátní nařízení pro roky 2027–2031 připravilo v červenci 2026 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Rok 2031 nemusí být poslední změna
Skutečnost, že Evropská komise zveřejnila termíny do roku 2031, neznamená, že změna 26. října 2031 bude posledním posunutím hodin v historii Evropské unie. Stejně tak není jisté, že budeme hodiny skutečně měnit až do podzimu 2031. Pokud by předtím vznikla evropská dohoda a začala platit nová legislativa, může střídání skončit dříve.
Jedno je ale jisté – budíky tedy zatím nepřestavujeme naposledy. Debata není tak jednoduchá už proto, že nejde jen o to, zda chceme, nebo nechceme posouvat hodiny. Pokud přestaneme, musíme se dohodnout, u kterého času se zastavíme. A to je otázka, na kterou Evropa stále hledá odpověď.
