Za socialismu stály pětikorunu, teď se po nich sběratelé mohou utlouct a platí 10 000 Kč. Jsou úplně nenápadné
Retro vlna nabírá na síle a mnozí lidé teprve začínají tušit, že rodinné pozůstalosti mohou obsahovat věci, o jejichž hodnotě neměli ani ponětí. Zatímco za socialismu tyto předměty nikoho nezajímaly, dnes po nich sběratelé doslova pátrají. Stačí mít správný kousek a trochu znalostí, abyste z domácí komody vytáhli něco, co vám zaplatí víkendový výlet.
Jedním z takových pokladů je pamětní aršík z roku 1962, který tehdy vyšel za pouhých pět korun. Dnes jeho hodnota mnohonásobně převyšuje původní cenu, ale pozor – ne každý kus má stejnou cenu. Rozhodují o ní detaily, které laik na první pohled nerozezná.
Srpen 1962: Když Praha ohromila celý filatelistický svět
V srpnu roku 1962 se hlavní město stalo centrem mezinárodního dění. Světová výstava poštovních známek PRAGA 1962 přilákala tisíce nadšenců z celého světa do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, dnešního pražského Výstaviště v Holešovicích. Akce se konala v Průmyslovém paláci a Bruselském pavilonu.
Československo sice žilo za železnou oponou, ale ve světě poštovních cenin jsme patřili mezi absolutní velmoci. Praha má pro tyto monumentální akce historickou slabost – první velká mezinárodní výstava se zde konala už v roce 1938, následovaly další v letech 1955, 1968 či 1978. Vzpomínky na ně však postupně blednou, protože tehdejší mladí návštěvníci mají dnes na krku sedm křížků.
U příležitosti této slavné události vznikl speciální pamětní tisk s nominální hodnotou pět korun. Výtvarník Josef Liesler mu vtiskl elegantní podobu a rytec Jindra Schmidt na něj detailně převedl panorama Hradčan společně s Karlovým mostem. Výsledek vypadal skvěle, stál pakatel a poště se ho podařilo prodat v masivním množství 290 tisíc kusů.
Jak poznat, jestli máte doma ten pravý poklad za tisíce
Právě obrovský náklad dnes motá hlavu mnoha hledačům pokladů. Dva kousky mohou pro laika vypadat naprosto totožně, ale jejich hodnota se dramaticky liší podle drobných detailů. Pokud má váš aršík klasické ozubené okraje, držíte v ruce běžnou verzi v hodnotě zhruba 100 až 200 korun. V českých katalozích nese označení POFIS A1268A.
O něco lépe jsou na tom kousky bez zoubkování, katalogově označované jako A1268B. Tyto neperforované verze se prodávají za několik set korun. To sice stále není na žádné velké vyskakování, ale zhodnocení původní pětikoruny z šedesátých let je to i tak vcelku sympatické.
Skutečný finanční jackpot však přichází ve chvíli, kdy vlastníte ucelenou sadu různých typů těchto hladkých aršíků. V takovém případě jsou kupci ochotni okamžitě vytáhnout z peněženky docela lákavou sumu pohybující se mezi 3 000 až 5 000 korunami.
Absolutním vrcholem jsou specializované sestavy archových variant, které obsahují vzácné vady z výroby nebo specifické anomálie. Pokud máte obrovské štěstí na tyto odborně ověřené kousky, můžete na burzách inkasovat až vysněných 10 000 korun.
Filatelie není jen lepení obrázků do sešitu
Sběratelství známek rozhodně není jen nějaké nudné olizování zaschlého lepidla. Jde o hluboký obor zkoumající poštovní známky a kolky, jejich vzhled, výrobu a následné použití. Filatelisté studují historii každého kusu a často zkoumají vzácné exempláře, které sami ani nevlastní. Některých tisků totiž zbylo tak málo, že se nacházejí výhradně v muzeích nebo v soukromých sbírkách.
Tento konkrétní aršík samozřejmě netrhá historické aukční rekordy, ale má v sobě ukrytou silnou nostalgii pro generaci našich prarodičů. Představuje symbol doby, kdy bylo zakládání alb nejoblíbenějším národním volnočasovým koníčkem u nás.
Právě masová popularita dává velkou naději, že se tento tisk nachází i u vás doma. Většina kusů bude mít sice kvůli horšímu stavu hodnotu spíše symbolickou, ale bezchybné kousky vám dokážou velmi příjemně vylepšit aktuální rodinný rozpočet. Stačí se podívat do starého alba po prarodičích – možná tam na vás čeká příjemné překvapení.
