Kolik bere malíř pokojů v Praze za vymalování 1 m²? Až to zjistíte, půjdete to dělat také
Rekonstrukce bytu nebo jen prosté obnovení omítek po pár letech – v Praze dnes málokdo sahá po štětci sám. Řemeslníci mají naplánováno na týdny dopředu, poptávka po kvalitních malířích roste a s ní i ceny. Při pohledu na konečnou fakturu se leckomu mihne hlavou otázka: Nevydělal bych víc, kdybych nechal kancelář a šel malovat?
Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Řemeslo malíře a jeho ceníky totiž nejsou jen o prostém vynásobení metru čtverečního jednou pevnou částkou. Skutečná kalkulace skrývá desítky drobných položek, které dohromady tvoří výslednou sumu – a také výdělek.
Základní sazba je jen špička ledovce
Když si otevřete nabídky pražských firem, samotný nátěr stěny ve dvou vrstvách běžnou bílou barvou se pohybuje mezi 40 Kč a 70 Kč za metr čtvereční. Jakmile chcete omyvatelné povrchy, sytější odstíny nebo prémiové vinylové nátěry, cena vyskočí na 70 Kč až 130 Kč za metr.
Problém je v tom, že nanesení barvy je až poslední krok celého procesu. Naprostou většinu času a úspěchu práce tvoří příprava podkladu a ochrana interiéru. Pečlivé zakrytí podlah a nábytku, olepení lišt a oken – to vyjde na 25 Kč až 45 Kč za metr čtvereční podlahy. Téměř vždy je nutný penetrační nátěr pro sjednocení savosti zdí, který stojí 15 Kč až 25 Kč za metr.
A pak jsou tu ještě díry po hmoždinkách, praskliny v rozích nebo loupaná stará malba. Tmelení, sádrování a škrábání starých vrstev přidá dalších 20 Kč až 60 Kč za metr. Většina pražských malířů má navíc stanovenou minimální cenu zakázky v rozmezí 4 000 až 5 000 Kč – tu zaplatíte i za jednu malou místnost nebo chodbu.
Kolik skutečně stojí kompletní výmalba bytu
Když se všechny tyto položky sečtou do kompletního balíčku, reálná cena za metr čtvereční plochy v Praze vychází na 120 Kč až 220 Kč. U starých činžovních domů s vysokými stropy a nerovnými zdmi, kde je nutné celoplošné štukování nebo stěrkování, se konečná suma může snadno vyšplhat i přes 300 Kč za metr.
Standardní ceníkové ceny malířů obvykle platí pro výšku stropu do 2,8 metru. U vyšších stropů, typických pro historické centrum Prahy, se běžně účtuje příplatek za práci ve výškách – použití lešení či vysokých štaflí.
Mnoho lidí navíc dělá zásadní chybu v tom, že si pletou podlahovou výměru bytu s plochou stěn. Typický pražský byt o dispozici 2+kk a podlahové ploše 50 metrů čtverečních má po započtení všech obvodových zdí, příček a stropů reálnou plochu k výmalbě kolem 150 až 180 metrů čtverečních.
Za takový běžný byt pak zákazník zaplatí celkem od 20 000 Kč do 35 000 Kč včetně práce, přípravy a materiálu. Zkušený a sehraný malíř přitom dokáže takto velký prostor kompletně připravit, vymalovat a uklidit během dvou až tří pracovních dnů.
Kolik si skutečně vydělá pražský malíř
Z toho logicky vyplývají velmi zajímavá čísla na straně příjmů. Pokud má malíř dobré reference, dodržuje termíny a zvládne odbavit tři až čtyři střední byty za měsíc, jeho hrubá měsíční tržba na živnostenský list se standardně pohybuje mezi 90 000 Kč a 160 000 Kč. U těch, kteří investovali do moderních stříkacích systémů a zaměřují se na velké nezařízené novostavby či kanceláře, mohou být obraty ještě vyšší.
Z těchto peněz si ale řemeslník nenechává všechno pro sebe. Z hrubého obratu ukrajuje podstatnou část nákup barev, penetrací, krycích fólií a pásek – obvykle 15 až 25 procent z ceny celé zakázky. Nemalé výdaje představuje také provoz dodávky, pohonné hmoty a parkovací zóny v pražských ulicích, které měsíčně spolknou 5 000 Kč až 9 000 Kč.
K tomu je potřeba připočíst povinné odvody státu na sociální a zdravotní pojištění či paušální daň, kde platba v prvním pásmu činí 9 162 Kč měsíčně, a průběžnou obnovu drahého profesionálního nářadí.
Po odečtení veškerých reálných nákladů na materiál, dopravu a odvody zůstává samostatně pracujícímu pražskému malíři čistý měsíční zisk v rozmezí 55 000 Kč až 85 000 Kč.
Vysoký příjem má svou cenu
Částka je to bezesporu lákavá, ale má svou odvrácenou tvář. Práce malíře znamená celé dny s rukama nad hlavou a chronické přetěžování krční páteře a ramen, hodiny strávené v prachu a chemických výparech i plnou finanční odpovědnost za případně zničenou podlahu či špatně chycenou barvu.
Živnostník navíc nemá placenou dovolenou ani nemocenskou, takže každý den volna znamená výpadek příjmů při stále běžících fixních nákladech. Peníze jsou to tedy velmi dobré, ale poctivě a tvrdě vydřené. Otázka zní: Vyměnili byste kancelářskou židli za váleček?
