Ani na pětku, ani na trojku. Ideální teplota na radiátoru je jiná
Večer se ochladí, v bytě je zima a ruka sama sáhne po hlavici na radiátoru. Otočit na maximum, počkat chvíli a užívat si teplo. Jenže za hodinu je v pokoji dusno, vzduch těžký a nezbývá než otevřít okno dokořán. Cyklus přetápění a následného ochlazování je nepohodlný a hlavně drahý.
Kolečko není plynový pedál
Kořen potíží tkví v běžném omylu. Řada lidí věří, že vyšší číslo znamená silnější topení nebo rychlejší proud horké vody. Ve skutečnosti ale číslo na hlavici neurčuje výkon, nýbrž teplotu, kterou má hlavice v místnosti udržovat.
Radiátor se tedy nechová jako pedál v autě. Na pětce se nezahřeje rychleji než na trojce. Jen dostane pokyn topit bez přestávky, dokud vzduch kolem nedosáhne opravdu vysoké teploty. Než k tomu dojde, v pokoji bývá často horko.
Hlavice přitom nesleduje vnitřek radiátoru, ale vzduch ve svém okolí. Britská organizace Energy Saving Trust, která radí s úsporami energií, princip popisuje tak, že hlavice průběžně měří teplotu proudícího vzduchu a podle ní reguluje přísun teplé vody do tělesa. Když se pokoj prohřeje na zvolenou hodnotu, přítok se přiškrtí. Když teplota klesne, ventil se opět otevře. Uvnitř klasických hlavic pracuje kapalinové nebo voskové čidlo, které se teplem rozpíná a stlačuje jehlu ventilu.
Při větrání proto v zimě platí jednoduché pravidlo: okno otevřít krátce a naplno a hlavici na tu chvíli stáhnout na minimum. Jinak by ji studený průvan donutil topit naplno.
Co která číslice skutečně znamená
Na kolečku bývají číslice od jedné do pěti, někdy až do šesti. Podle energetické skupiny ČEZ ale málokdo ví, jaké teplotě jednotlivé stupně odpovídají. U většiny běžných hlavic platí tento přepočet:
- 1–2: zhruba 14 °C, tedy jen mírné temperování, vhodné pro chodbu, kde se lidé jen přezouvají.
- 2,5: zhruba 18 °C, příjemná volba do ložnice, kde chladnější vzduch prospívá spánku.
- 3: zhruba 20 °C, vyvážené nastavení pro obývací pokoj a místnosti, kde se tráví běžný den.
- 4: zhruba 24 °C, teplo hodící se do koupelny, kde se svlékáme.
Správná orientace se promítne do rozpočtu. Každý stupeň navíc zvedá náklady na energii o 6 až 8 procent. Pokud tedy místnost nevědomky přetápíte o dva nebo tři stupně, můžete za rok přijít o tisíce korun.
Stupnice ale není univerzální. U hlavic značky POLO sahá až k sedmičce, trojka odpovídá jen asi 14 °C a dvacet stupňů zajistí až pětka. Jistotu poskytne návod výrobce nebo jeho web. Existují i digitální a chytré hlavice, které ukazují stupně Celsia přímo na displeji a umožňují nastavit časový plán.
Samotné nastavení nemusí být složité. Nejlepší je zvolit nejnižší stupeň, při kterém je vám ještě dobře. Když si nejste jistí, začněte uprostřed stupnice. Je-li horko, ubírejte, je-li chladno, přidejte.
Chyby, kvůli kterým topíte zbytečně
Při odchodu z bytu radiátory nevypínejte. Rozumnější je stáhnout hlavici o jediný stupeň, třeba z trojky na dvojku. Méně užívané pokoje mohou být chladnější, ale za mrazů by neměly zůstat zcela bez tepla. Mírné teplo brání srážení vlhkosti a vzniku plísní. Vychladlé zdi navíc po návratu spolknou spoustu energie, kdežto lehce temperovaný pokoj se vytopí snadněji a rychleji.
Zvláštní symbol hvězdičky či sněhové vločky znamená ochranu před zamrznutím. Radiátor zůstává studený a začne topit, až teplota klesne na pár stupňů nad nulou, u některých modelů zhruba na šest.
Pokud je zima i na trojce, vina nemusí být v čísle. Hlavice měří vzduch ve svém okolí, takže jí nic nesmí bránit. Odborníci proto nedoporučují kryty radiátorů. Zadržují horký vzduch u ventilu, hlavice nabude dojmu, že je pokoj vytopený, a přívod tepla uzavře dřív, než se rozšíří dál.
Další past číhá tam, kde je na zdi centrální termostat. Britská spotřebitelská organizace Which? varuje před častým zlozvykem: nástěnný termostat se nastaví vysoko, ale radiátor v jeho blízkosti se přiškrtí nebo vypne. Čidlo pak marně čeká na teplo, které nepřichází, a kotel topí bez přestávky. Which? doporučuje nastavit centrální termostat na hodnotu mezi 18 a 21 °C.
Možná tedy stačí příště místo pětky zkusit trojku a dát domovu čas. Kolik stupňů vám doma opravdu stačí k pohodě?
