Amarant – poznejte svaté zrno z našich zahrad
Původ amarantu
Amarant pochází ze střední Ameriky, kde se hojně pěstoval již za dob Aztéků, Inků a Mayů, a to dokonce ještě dříve než fazole a kukuřice. Indiáni ho používali při náboženských rituálech a přikládali mu nesmrtelnou sílu. Z amarantové mouky a medu připravovali těsto, z kterého pekli sváteční figurky bohů. Amarantos znamená nevadnoucí. U nás se tato jednoletá mnohosemenná bylina nazývá laskavec a na našich zahradách se vyskytuje zejména jako vysoká dekorativní letnička. Ale pokud necháte rostlinu dozrát, z jedné můžete sklidit až dva kilogramy semen.
Zdravotní výhody amarantu
Semena laskavce můžeme v kuchyni využít obzvlášť jako bezlepkovou přílohovou potravinu. Díky nízkému glykemickému indexu je vhodný také pro diabetiky a při redukční dietě. V porovnání s obilovinami je amarant bohatší na bílkoviny a nenasycené mastné kyseliny. Má také vyšší obsah esenciálních aminokyselin a složením se podobá živočišným produktům, je tedy vhodný pro vegetariány a vegany. Příznivě ovlivňuje imunitu, prospívá nemocným s poruchami trávení, sportovcům a při rekonvalescenci po vážných onemocněních.
Z amarantové mouky a medu připravovali těsto, z kterého pekli sváteční figurky bohů.
Jak amarant používat
Amarant přidáváme do ranních jáhlových či rýžových kaší nebo jako přílohu v kombinaci s rýží v poměru 1:6. Zrníčka amarantu nasávají více vody než obilniny a po uvaření zůstávají lehce křupavá. Amarant můžeme použít také jako zavářku do polévky, přičemž na osobu stačí 1 polévková lžíce. V kombinaci s chia semínky si můžeme připravit puding. Stačí 60 g amarantu půl hodiny povařit v 200 ml mléka, na závěr varu vsypat kakao a skořici, po vychladnutí přidat 5 g předem namočených chia semínek a podle chuti dosladit medem. Čerstvá rostlina se používá podobně jako špenát, do salátu i vařených pokrmů.
