Podle čeho si vybíráme partnera? Co všechno může rozhodovat, když si vybíráme parťáka pro život?

Zákony přitažlivosti řídící proces výběru partnera:

• Expozice a obeznámenost

  Stává se, že si oblíbíte lidi, se kterými býváte často v kontaktu. Čím více času s někým trávíte, tím větší je šance, že se vám zalíbí, přijmete ho a zamilujete se do něj. Jednoduchá expozice je jedním z důvodů, proč v práci nebo třeba na univerzitě vzkvétají románky. Každodenní kontakt v průběhu času promění cizince v přátele a možná i něco více.

• Fyzická přitažlivost

  Jistě nechcete trávit život s někým, koho fyzicky odpuzujete, a naopak. Fyzická atraktivita se ovšem řídí zákony trhu – nejlepší zboží je i nejdražší, a tak kupující nezískají to, po čem touží, ale to, co si mohou dovolit. Krásní lidé tak končí s jinými velmi krásnými osobami, průměrně vypadající zase s lidmi podobně průměrného vzhledu atd.

• Osobnost a charakter

  Za obecně žádoucí osobnostní faktory se považují kompetence a vřelost. Za atraktivnější tak zřejmě pokládáte jedince, kteří jsou kompetentní, inteligentní, společenští, milí a přátelští. To dává smysl, pravda?

• Blízkost

  Většina z nás si vezme někoho, kdo žije alespoň v dojezdové vzdálenosti, když ne rovnou v docházkové. Jak známo, vztahy na dálku se udržují obtížněji a přežívají mnohem méně často.

• Podobnost

  Patrně vás budou přitahovat lidé, kteří jsou jako vy. Křesťané osloví křesťany, vzdělanci přitahují jiné vzdělané lidi, extroverti milují extroverty atp. Ať už jde o osobnost, hodnoty nebo zkušenosti, upřednostníte téměř vždy někoho, kdo s vámi má mnoho společného. Je pro vás totiž snazší komunikovat, poznat se a důvěřovat si.

Čtyři složky představující vnitřní vyjednávání při výběru partnera:

Někdo, kdo s vámi sdílí stejnou víru, pro vás bude považován za atraktivní volbu, i když třeba není příliš společenský. Na druhou stranu – potenciální partner, který je od přírody velmi společenský, vás může přitahovat, ačkoli nesdílí vaše náboženské pozadí.

• Láska vs. sociální postavení a zdroje

  Při výběru partnera lidé často staví hodnotu romantické lásky proti hodnotě sociálního postavení a ekonomické jistoty. Je-li láska silná, lze obětovat ekonomické postavení.

• Spolehlivost a stabilita vs. dobrý vzhled a zdraví

  Tendenci ke kompromisům můžete mít také ohledně emoční stability, pokud je potenciální partner fyzicky velmi atraktivní. A naopak lze přijmout méně atraktivního partnera, je-li výjimečně stabilní a emocionálně zdravý.

• Vzdělání a inteligence vs. touha po domově a dětech

  Mnozí z nás mají tendence odpouštět partnerovi, jenž netouží mít mnoho dětí, protože např. usiluje o vyšší vzdělání a kariéru. Stejně tak odpouštíme omezené úspěchy na poli vzdělání a kariéry někomu, kdo chce raději vychovávat velkou rodinu.

• Společenskost vs. podobné náboženství

  Někdo, kdo s vámi sdílí stejnou víru, pro vás bude považován za atraktivní volbu, i když třeba není příliš společenský. Na druhou stranu potenciální partner, který je od přírody velmi společenský, vás může přitahovat, ačkoli nesdílí vaše náboženské pozadí.

Tyto čtyři faktory působí nezávisle u mužů i žen – ovšem s určitými rozdíly. Ženy kladou větší důraz na socioekonomický status než na romantickou lásku. Preferují emoční stabilitu před atraktivním vzhledem a inteligenci před touhou po dětech.

Status, emoční stabilita a inteligence jsou pro muže méně důležité. Při hledání dlouhodobých partnerek zdůrazňují hodnotu vnější krásy, mládí, fyzické zdraví a touhu po dětech. Studie navíc ukazují, že ženy jsou vybíravější a náročnější než muži.