Vlastimil Harapes koupil chatu u hradu Krakovec. Komplex původně sloužil jako hradní bělidlo
Vlastimil Harapes většinu svého života v jedinečné atmosféře malostranských uliček. Bydlel zde od roku 1971 až do své smrti 15. května 2024. Baletní mistr a herec si v této nejmalebnější části Prahy vybudoval domov, který měl hned dvě tváře.
V jednom domě vlastnil přízemí i první patro, kde žil natrvalo. O kousek dál, jen o dva vchody vedle, měl ještě menší mezonetový byt s výhledem, do kterého ale vedlo celých 86 točitých kamenných schodů. Proto ho využíval spíš jako útočiště pro chvíle odpočinku nebo ho poskytoval zahraničním přátelům, když zavítali do Česka.
Ruina z dob husitských se proměnila v rekreační ráj
Skutečným srdcem Harapesova soukromí však byla chalupa nedaleko hradu Krakovec u Rakovníka, místa, kde se natáčela legendární hudební komedie Ať žijí duchové. Stavení s dlouhou historií, jehož základy sahají až do doby Jana Husa, původně sloužilo jako hradní bělidlo.
Když ho Harapes v roce 1975 kupoval, šlo o rozpadlou ruinu. Postupně z ní ale vytvořil útulné sídlo s cenným původním krbem v jedné místnosti a kachlovými kamny v druhé. Zvláštní péči věnoval zahradě, na kterou byl mimořádně pyšný.
„Ani zeleň kolem nebyla, všechno jsem zasadil sám. Okrasné stromy a samozřejmě keře, modříny, jalovce, rododendrony. Docela se v tom vyžívám. Jakmile mohu, jsem tam,“ svěřil se za svého života Harapes.
Mezi jeho koníčky patřilo také sbírání starodávných žehliček. Kolekce narostla do takových rozměrů, že se mu do pražských bytů nevešla, a tak část exponátů přemístil právě na chalupu.
Konec přišel po těžké nemoci
Harapes zemřel 15. května 2024 ve věku 77 let. Příčinou byla rakovina plic. Po sobě zanechal nejen umělecké dílo, ale i majetek v podobě tří nemovitostí, které nesly otisk jeho vkusu a lásky k historii i přírodě.
