Předpověď Ursuly Southeil ze 16. století o dnešní době: Některé detaily popsala přesně
V době, kdy se Evropa teprve probouzela z temného středověku, žila v Knaresborough v hrabství Yorkshire žena, jejíž jméno se šeptalo s úctou i strachem. Narodila se kolem roku 1488 v jeskyni na břehu řeky Nidd – místo jejího příchodu na svět je dnes nejstarší placenou turistickou atrakcí v Anglii, otevřenou návštěvníkům již od roku 1630.
Ursula Southeilová, známější jako Matka Shiptonová, neměla lehký život. Zatímco vzdělaný Nostradamus se pohyboval v okruhu francouzských panovníků, ona vyrůstala v ústraní, kde každá odlišnost vzbuzovala podezření. Ženy tehdy neměly přístup ke vzdělání, přesto si už od dětství uvědomovala schopnost vidět budoucnost.
Ve čtyřiadvaceti se provdala za Tobyho Shiptona, manželství však nebylo šťastné. Postupně si ale získala pověst věštkyně, jejíž slova se naplňovala s děsivou přesností. Předpověděla pád kardinála Wolseyho, rozpad katolické církve za Jindřicha VIII. i vznik anglikánské církve. Viděla nástup královny Alžběty I. na trůn a události, které se odehrály ještě za jejího života nebo krátce po její smrti v roce 1561.
Mezi její nejslavnější předpovědi patřil Velký požár Londýna z roku 1666. O této vizi se podle zápisů Samuela Pepyse vyprávělo dokonce u královského dvora. Její věhlas přetrval staletí – ale to nejpodivnější teprve přijde.
Záznamy ukryté po staletí: Když se otevřela truhla s vizemi
Sbírka jejích posledních proroctví měla pohnutý osud. Texty zůstávaly dlouho uzamčené a považované za nevhodné ke zveřejnění. Část z nich vyšla najevo až koncem minulého století, když byly přepsány a vyneseny z Mitchellovy knihovny v australském Sydney.
A právě tyto záznamy obsahují pasáže, které berou dech. Ursula v nich popisuje svět, který přišel o čtyři sta let později – s detaily, pro něž její současníci neměli ani slova.
Viděla vynález knihtisku a masové šíření knih, které přinese vzdělání i nejchudším. Zaznamenala exodus lidí z venkova do měst, proměnu krajiny i způsobu života. Ale to byla jen předehra.
V dobách, kdy se lidé pohybovali pěšky nebo na koních, mluvila o kočárech bez koní uhánějících krajinou. Popisovala železné stroje brázdící oblohu, motorové vozy i vlaky – včetně nehod, které s sebou nová doprava přinese. Zmínila moderní zemědělské stroje orající půdu a člověka pronikajícího do vesmíru.
Viděla ponorky a potápěčské přístroje otevírající brány do hlubin oceánů. Mluvila o plovoucích vodních městech a mohutných přehradách spoutávajících sílu řek, která dokáže osvětlit celá města.
V oblasti komunikace předběhla dobu ještě výrazněji. Hovořila o neviditelných sítích spojujících svět – což dnes známe jako telefon, rozhlas, televizi a internet. Velmi přesně nastínila budoucí Křišťálový palác, obří skleněnou konstrukci postavenou v Londýně pro Velkou výstavu v roce 1851. Viděla města plná mrakodrapů tyčících se k nebi.
Temná stránka pokroku: Když láska chladne a rodiny mizí
Na politické mapě světa zaznamenala vzestup Ameriky jako supervelmoci. Předpověděla Velkou francouzskou revoluci, vzestup Napoleona i ničivé světové války provázené obrovským lidským utrpením a živelnými katastrofami.
Ale možná nejpodivnější jsou její vize společenských změn. Viděla emancipaci žen, které si začnou stříhat vlasy nakrátko a oblékat kalhoty stejně jako muži. Zaznamenala pokles porodnosti, stárnutí národů a úbytek obyvatel v Evropě. Mluvila o masových potratech na americkém kontinentu.
S lehkou ironií předpověděla krizi tradiční rodiny – instituce manželství ztrácí vážnost, lidé se snadno rozvádějí a mezilidská láska chladne. S nadhledem dodala, že mnohé ženy si raději pořídí domácí mazlíčky, kteří jim nahradí lidské partnery.
Její vize vrcholí varováním před sebedestrukcí. Jako hlavní příčinu zkázy civilizace označila velkou globální válku.
Historici se dodnes přou o pravost jednotlivých veršů. Je známo, že v roce 1862 anglický vydavatel Charles Hindley připsal Matce Shiptonové vlastní vymyšlené verše o moderních technologiích – později se k tomu veřejně přiznal. Přesto zůstává fascinující, kolik jejích vizí rezonuje s naší přítomností. Nezbývá než doufat, že její nejtemnější varování zůstane nenaplněno.
