Toto moravské město Česku závidí celý svět. Krásnější náměstí nikde nenajdete
Na první pohled jen další tichý kout Vysočiny. Jenže když projdete branou do historického jádra, zastaví vás něco, co v Česku nemá obdoby. Řada barevných domů s vysokými štíty, propojená nepřerušeným podloubím, tvoří dokonalou kulisu, jako by sem někdo přenesl kus italské renesance. Právě tato celistvost a architektonická čistota přesvědčila v roce 1992 komisi UNESCO, že Telč si zaslouží místo mezi nejvzácnějšími památkami planety.
Město leží v jihozápadním cípu Moravy, obklopené soustavou tří rybníků – Štěpnickým, Ulickým a Staroměstským. Vodní plochy kdysi chránily obyvatele před nepřáteli a zároveň živily celý region. Díky nim si Telč vysloužila poetickou přezdívku Moravské Benátky. Dnes tyto rybníky slouží k rekreaci a dodávají městu nezaměnitelnou atmosféru klidu.
Cesta za inspirací, která všechno změnila
Příběh začíná ve 14. století, kdy páni z Hradce na křižovatce obchodních cest vybudovali gotický vodní hrad. Po generace sloužil jako pevnost, nic víc. Zlom přišel až s nástupem Zachariáše z Hradce, osvíceného šlechtice se smyslem pro krásu a moderní myšlení. V roce 1551 se vydal s dalšími českými velmoži na cestu do italského Janova – a to, co tam spatřil, ho fascinovalo natolik, že se rozhodl přenést kus jihu na Moravu.
Zachariáš si s sebou přivezl nejen inspiraci, ale i samotné italské mistry. Ti během následujících let proměnili strohý středověký hrad v reprezentativní renesanční rezidenci s bohatou sgrafitovou výzdobou, kazetovými stropy a elegantními arkádami. A nejen to – stejný půvab dostalo i celé podhradí. Měšťanské domy na náměstí byly přestavěny do jednotného slohu, každý s originálními kamennými a malířskými detaily.
Dnes je náměstí Zachariáše z Hradce pokládáno za jedno z nejkrásnějších v Evropě. Protáhlý tvar, průběžné podloubí a pestrobarevné fasády vytváří harmonický celek, kde se mísí gotika, renesance i rané baroko. Žádný dům není stejný, přesto všechny ladí jako orchestr.
Poklad, který přežil staletí
Přímo na náměstí navazuje státní zámek Telč – klenot moravské renesance, jehož interiéry patří k nejzachovalejším v celém Česku. Zásluhu na tom mají pozdější majitelé, rod Slavatů a Podstatských-Lichtenštejnů, kteří k památce přistupovali s úctou a neničili původní podobu novými přestavbami.
K nejcennějším prostorám patří Zlatý sál s bohatě vyřezávaným kazetovým stropem, Modrý sál a Rytířský sál. Zámecké křídlo doplňuje renesanční zahrada a rozsáhlý anglický park, v němž dnes sídlí galerie věnovaná dílu malíře Jana Zrzavého. Právě tato kombinace autenticity a uměleckého bohatství dělá z Telče místo, kam se filmaři vracejí znovu a znovu – natáčely se zde pohádky jako Pyšná princezna, Jak se budí princezny nebo Z pekla štěstí.
Historickou siluetu města dotváří kostel svatého Jakuba s vysokou gotickou věží sloužící jako vyhlídkový bod, barokní Mariánský sloup v centru náměstí a bývalá jezuitská kolej, která dnes hostí univerzitní a hotelový provoz. Městská galerie Hasičský dům a expozice Muzea Vysočiny Telč pak nabízejí hlubší ponor do místní historie a kultury.
Okolní krajina Českomoravské vrchoviny vybízí k pěším i cyklistickým výletům. Nedaleko stojí hrad Roštejn, původně gotická pevnost ze 14. století přestavěná na lovecký zámeček. Přírodovědně cenná je také rezervace Velký Pařezitý rybník s typickou rašelinnou a lesní flórou. Z rozhledny Oslednice se pak nabízí panoramatický výhled na celé historické jádro i zvlněné lesy.
Telč tak spojuje vrcholné architektonické dědictví s klidným přírodním zázemím. A to vše díky jednomu muži, který se před pěti staletími nebál snít – a svůj sen proměnil ve skutečnost, jež ohromuje dodnes.
