První sníh napadne už v září. Předpověď počasí na příští měsíc překvapila i meteorology
Zatímco v nížinách ještě dobíhá pozdní léto a sluneční paprsky lákají k venkovním aktivitám, na hřebenech nejvyšších českých hor se atmosféra může proměnit mnohem rychleji. První sněhové přeháňky v průběhu září nejsou v našich zeměpisných šířkách ničím výjimečným ani anomálním. Stačí poměrně krátký a intenzivní vpád studeného vzduchu spojený se srážkami, aby se vrcholky Krkonoš, Jeseníků nebo Šumavy na chvíli zbarvily do bíla.
Zářijový sníh jako pravidelná epizoda
Pohled do nedávné historie ukazuje, že zářijový sníh představuje spíše pravidelnou epizodu než meteorologickou senzaci. V roce 2024 dorazilo sněžení na Šumavu už 12. září, kdy na Blatném vrchu a Plechém napadlo přibližně patnáct centimetrů sněhu. O den později se poprašek objevil také na hřebenech Krkonoš, kde vrstva dosáhla zhruba čtyř centimetrů. V obou případech šlo o přechodný jev, který rychle roztál a neznamenal bezprostřední příchod trvalé zimy.
Podobná situace nastala i loni koncem září, kdy meteorologové zaznamenali teploty pod bodem mrazu a sněžení na Sněžce i Pradědu, přičemž na Lysé hoře se bílá pokrývka přidala v závěru měsíce společně s mrznoucí mlhou.
Co říká aktuální měsíční výhled ČHMÚ
Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu nás v nadcházejících čtyřech týdnech žádný dramatický teplotní pád nečeká. Teploty by se měly držet kolem dlouhodobého průměru až mírně nad ním, přičemž srážkově půjde o období průměrné až slabě podprůměrné.
Přelom srpna a začátek září nabízí příjemné pozdně letní podmínky. Noční teploty se v průměru pohybují okolo dvanácti stupňů Celsia, zatímco přes den stoupají zhruba na dvojnásobek této hodnoty.
Od pondělí 7. září do 20. září začne pozvolné podzimní ochlazování. Pokles denních maxim však nebude nijak dramatický – teploty klesnou zhruba o tři stupně, což stále znamená velmi příjemné a mírné počasí bez hrozby okamžitého nástupu mrazů.
Aktuální meteorologické modely tak pro první polovinu září žádné výrazné sněžení na horách nepředpovídají. Pokud by se měly první vločky objevit, vyžadovalo by to silný a náhlý vpád arktického vzduchu až v závěrečné dekádě měsíce, který však prozatím ve střednědobých mapách vidět není.
Sezónní modely pro zimu a vliv El Niño
Při pohledu do vzdálenější budoucnosti se pozornost meteorologů obrací k sezónním modelům pro nadcházející chladné měsíce. Dlouhodobé projekce centra ECMWF i klimatické služby Copernicus naznačují, že zima 2025/2026 by v evropském prostoru mohla patřit k těm teplotně nadprůměrným.
K tomuto trendu se přidává také oceánský a atmosférický jev El Niño, který se postupně rozvíjí a jeho působení má přetrvávat minimálně do závěru roku. Přestože je tento fenomén často spojován s globálními výkyvy klimatu, je nutné vnímat jeho reálný dopad střízlivě:
- Vliv na střední Evropu je nepřímý a slabý – mnohem menší než v oblastech Severní a Jižní Ameriky.
- Samotná existence tohoto jevu automaticky nezaručuje mírnou zimu v Česku.
- Z El Niño nelze vyvozovat jednoznačné předpovědi pro konkrétní lokality.
Co v praxi znamená mírnější zima
Předpovědi na několik měsíců dopředu je vždy potřeba interpretovat správně. Dlouhodobý sezónní výhled popisuje celkový statistický trend za celé tříměsíční období, nikoliv konkrétní vývoj v jednotlivých dnech a týdnech. I během zimy, která jako celek skončí v tabulkách jako nadprůměrně teplá, mohou nastat krátkodobé epizody s tuhými mrazy a vydatným sněžením.
Příroda má zkrátka svou vlastní dynamiku a přechodné vpády studeného vzduchu do střední Evropy patří k běžnému chodu počasí bez ohledu na globální průměry. Na první sněhové zážitky na českých hřebenech si tak milovníci zimy budou muset pravděpodobně ještě chvíli počkat, ačkoliv podzim na horách dokáže překvapit doslova ze dne na den.
