Vláda nakázala uměle vyvolat déšť. Okolní státy propadly panice, že jim ukradnou srážky
Vyprahlá step, popraskaná půda a měsíce bez jediné kapky vody – tak vypadalo letošní jaro v jižním Kazachstánu. Extrémní sucho donutilo tamní vládu sáhnout po metodě, která v celé Střední Asii dosud nebyla použita. Do oblak nad oblastí Turkestán vyslali speciální letadla, jež mají za úkol uměle vyvolat srážky pomocí chemických látek.
Technologie zvaná cloud seeding není science fiction. Funguje na principu, kdy letecké posádky rozptylují do vybraných mračen chlorid sodný a chlorid draselný – běžné soli, které slouží jako kondenzační jádra. Mikroskopické vodní kapičky se kolem nich začnou shlukovat, rostou z několika mikrometrů na milimetry, a když dostatečně ztěžknou, spadnou jako déšť.
Kazašští meteorologové spolupracují se specialisty ze Spojených arabských emirátů, kde podobné experimenty provádějí už roky. Cílem je zachránit více než 900 000 hektarů zemědělské půdy, zejména rozsáhlé bavlníkové plantáže. Vláda počítá s tím, že lepší úroda by mohla ročně přinést až 35 miliard tenge, tedy přibližně 75 milionů dolarů.
Diplomatická bouře místo vodní
Problém je v tom, že oblast Turkestán leží těsně u hranic s Uzbekistánem a Kyrgyzstánem. Jakmile se zpráva o prvních testech rozšířila, kyrgyzská strana zareagovala ostře. Bývalý premiér Akylbek Žaparov veřejně varoval, že umělé zásahy mohou narušit křehký horský ekosystém a ovlivnit přirozený koloběh vody, na němž závisí tající ledovce v jeho zemi.
Kyrgyzstán se považuje za klíčový zdroj vody pro celý region a jakékoliv manipulace s atmosférou vnímá jako potenciální hrozbu. Představitelé země vyjádřili obavu, že pokud Kazachstán vyprší mraky nad svým územím, jejich vlastní krajina přijde o přirozené srážky. Diplomatické napětí rychle eskalovalo a z technického projektu se stala mezinárodní záležitost.
Kazašská strana obavy odmítá. Odkazuje na vědecké poznatky, podle nichž lokální stimulace srážek nemá sílu připravit sousední státy o déšť. Meteorologové zdůrazňují, že cloud seeding nedokáže vyrobit vodu z prázdné oblohy – letadla musí najít mraky s dostatečným vlhkostním potenciálem a zasáhnout je v přesné výšce a pozici. Ani pak není úspěch zaručený. Odborníci odhadují, že pravděpodobnost srážek se zvýší maximálně o 15 až 20 procent.
Drahá hra s nejistým výsledkem
Kritici technologie poukazují na vysoké náklady a obtížně měřitelný efekt. Přesné množství dodatečné vody, kterou cloud seeding přinese, se v terénu téměř nedá spolehlivě vyčíslit. Mnoho odborníků proto namítá, že by státní rozpočty měly raději směřovat do oprav chátrající sovětské infrastruktury a zavlažovacích kanálů, kde dochází k obrovským ztrátám.
Zajímavé je, že i samotný Uzbekistán o zavedení podobné technologie uvažuje. To naznačuje, že cloud seeding by se mohl v budoucnu stát běžným standardem po celé Střední Asii, kde sucho rok od roku sílí.
Světová meteorologická organizace volá po hlubším výzkumu dlouhodobých dopadů, zároveň ale vyloučila, že by současné postupy představovaly bezprostřední hrozbu pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Pokud se podaří technologii vyladit a srážky spolehlivě vyvolat, ekonomické přínosy pro vyprahlé zemědělství mohou být značné.
Otázka zní, zda je technologické přemlouvání počasí tou pravou odpovědí na klimatickou změnu. Nebo jde jen o drahý experiment, který vyvolá více diplomatických bouří než skutečného deště? Odpověď ukáže až čas – a možná i reakce dalších sousedních států, které sledují kazašský projekt se zatajeným dechem.
