Smí vám šéf zavolat během dovolené kvůli práci. 90 % Čechů si myslí pravý opak
Právě dovolená má sloužit jako čas k absolutnímu zotavení, odpočinku a k věnování se vlastním zájmům. Jenže co dělat v momentě, kdy vám na displeji zazvoní jméno vašeho nadřízeného? Má na to zaměstnavatel vůbec právo, kdy už se z obyčejného dotazu stává reálná práce a za jakých okolností vzniká nárok na finanční kompenzaci?
Co vlastně znamená dovolená z pohledu zákona?
Pojem dovolená není v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) přesně definován, avšak jeho výklad ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mluví zcela jasně.
Dovolená je zvláštním druhem doby odpočinku, během kterého zaměstnanec ve vyměřeném nebo dohodnutém čase nevykonává práci, nedostavuje se na pracoviště a čerpá pracovní volno určené především k regeneraci sil a k osobním aktivitám.
Z toho logicky vyplývá, že jakýkoliv požadavek na výkon práce během této doby se dostává do přímého rozporu se samotným smyslem čerpání dovolené. Zaměstnavatel, který po vás během vašeho volna požaduje pracovní plnění, tak může velmi snadno porušovat pracovněprávní předpisy.
Je ale důležité rozlišovat mezi tím, když po vás šéf chce práci, a situací, kdy vám pouze „zavolá“.
Musíte na dovolené zvedat telefon a číst e-maily?
Stručná odpověď zní: ne, nemusíte. Zaměstnanec není povinen být během své dovolené na telefonu ani kontrolovat e-mailovou schránku. Po skončení pracovní doby a během schváleného volna máte plné právo vypnout služební telefon a věnovat se výhradně odpočinku.
Jedinou výjimku představuje situace, kdy máte se zaměstnavatelem sjednanou pracovní pohotovost. Zde je však nutné zdůraznit klíčový detail: pracovní pohotovost vám zaměstnavatel nesmí během dovolené nařídit jednostranně. Podle zákoníku práce se na ní prostě musí obě strany předem dohodnout.
Co se týká samotného kontaktování:
- Zákoník práce výslovně nezakazuje zaměstnavateli, aby vám mimo pracovní dobu zavolal. Zároveň vám ale neukládá žádnou povinnost na takové volání odpovídat.
- Služební telefon můžete nechat bez výčitek vypnutý doma.
- Soukromé telefonní číslo smí zaměstnavatel podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) využít výhradně v případech, kdy je to nezbytně nutné.
Kdy jde o pouhou laskavost a kdy už o práci?
Ačkoliv moderní technologie a práce na dálku umožňují vyřídit spoustu věcí odkudkoliv, nezakládá to právo zaměstnavatele na vaši nepřetržitou dostupnost.
Pokud vám šéf zavolá s jedním rychlým dotazem nebo si potřebuje v minutě něco ujasnit, jednorázový krátký telefonát není automaticky porušením zákona. Zde obvykle nevzniká nárok na žádnou finanční kompenzaci.
Situace se však zásadně mění ve chvíli, kdy telefonát přeroste v plnění pracovních úkolů. Za reálný výkon práce se považuje, pokud po vás nadřízený požaduje:
- Vypracování dokumentu či tabulky,
- Připojení se na online poradu či schůzku,
- Průběžné vyřizování pracovní e-mailové korespondence,
- Dlouhodobou pohotovost na telefonu v řádu několika hodin.
Pokud jakýkoliv z těchto úkolů během své dovolené vykonáte, jedná se o regulérní práci a máte plné právo požadovat odměnu.
Nárok na kompenzaci a reálná praxe na pracovišti
Při soustavném vyřizování telefonátů nebo plnění úkolů ve volnu vám dle odborníků náleží odpovídající odměna. Zaměstnavatel se navíc tímto jednáním vystavuje riziku, že porušuje zákonné předpisy o pracovní době a nepřetržitém odpočinku.
V praxi se však zaměstnanci často setkávají s nátlakem. Objevují se například případy, kdy nadřízený odebral zaměstnanci pracovní bonusy za to, že během dovolené ignoroval pracovní e-maily.
Pokud ovšem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem neexistovala předchozí dohoda o pracovní pohotovosti, nemá zaměstnavatel na takový postih v žádném případě právo. Své právo na odpočinek tak můžete i musíte bránit.
Zrušení dovolené a odvolání z dovolené
Existuje však situace, kdy vám zaměstnavatel do dovolené zasáhnout může – a to vcelku radikálně. Zaměstnavatel má podle § 217 zákoníku práce právo:
- Zrušit vám plánovanou dovolenou ještě před jejím nástupem,
- Odvolat vás z již probíhající dovolené zpět do práce.
Tento krok však může zaměstnavatel učinit pouze ve výjimečných a odůvodněných případech. Navíc to pro něj není zadarmo. Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen uhradit veškeré náklady, které vám bez vašeho zavinění vznikly právě proto, že změnil termín dovolené nebo vás z ní odvolal. Jde například o storno poplatky za zájezd, náklady na propadlé letenky či jízdenky a další prokazatelné výdaje.
