Senioři si mohou zažádat o vrácení peněz. Stačí pochopit situaci a vyplnit správný formulář
Když se řekne daňové přiznání, většina důchodců mávne rukou. Proč by se tím zabývali, když pobírají jen penzi? Jenže právě tenhle přístup může znamenat ztrátu několika tisíc korun ročně. A to není zanedbatelná částka, zvlášť v době, kdy každá stokoruna v rozpočtu domácnosti hraje roli.
Problém tkví v tom, že český daňový systém funguje na principu aktivního poplatníka. Stát vám automaticky nic nevrátí – musíte si o to říct sami. A právě zde vzniká propast mezi těmi, kdo systém znají, a těmi, kdo o svých právech nemají tušení.
Kdy vůbec musí senior podat přiznání?
Samotný starobní důchod se v naprosté většině případů nezdaňuje. Hranice pro osvobození je nastavena na 36násobek minimální mzdy, což v roce 2024 představovalo 648 000 korun ročně. Pro rok 2026 se očekává další navýšení této hranice v návaznosti na růst minimální mzdy.
Povinnost podat daňové přiznání ale vzniká ve chvíli, kdy k penzi přibydou další zdanitelné příjmy přesahující 50 000 korun. Typicky jde o příjmy z pronájmu bytu či garáže, výnosy z kapitálového majetku nebo příjmy z příležitostných činností nad 30 000 korun. Pokud senior pracuje na dohodu o provedení práce u více zaměstnavatelů současně, musí přiznání podat také.
Skrytý poklad jménem přeplatek
Zajímavější je ale opačná situace. Představte si seniora, který si přivydělává na dohodu o provedení práce. Nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka, a tak mu z každé výplaty strhávají srážkovou daň. Na konci roku zjistí, že jeho celkové příjmy byly tak nízké, že by při uplatnění základní slevy na poplatníka (která v roce 2024 činila 30 840 korun) nemusel platit vůbec nic.
Jenže bez podání daňového přiznání se těch peněz nedočká. Zůstanou ve státní kase. A přesně tohle se děje tisícům seniorů každý rok.
„Lidé často nevědí, že i když nejsou povinni přiznání podat, mohou to udělat dobrovolně a získat zpět sražené zálohy,“ zaznívá opakovaně od daňových poradců. Je to paradox systému – kdo se nezajímá, tratí.
Které slevy a odpočty se vyplatí znát
Základní sleva na poplatníka je jen špička ledovce. Senioři mohou uplatnit také slevu na manžela či manželku s příjmy do 68 000 korun ročně (v roce 2024), která činí 24 840 korun. U držitelů průkazu ZTP/P se tato částka dokonce zdvojnásobuje.
Kdo stále splácí hypotéku, může odečíst zaplacené úroky – u novějších úvěrů až 150 000 korun ročně, u starších dokonce 300 000 korun. Příspěvky na doplňkové penzijní spoření nad tisícikorunu měsíčně lze odečíst až do výše 48 000 korun ročně. Totéž platí pro životní pojištění splňující zákonné podmínky.
A pak jsou tu dary. Kdo přispívá na charitu, neziskové organizace či veřejně prospěšné účely, může si tyto částky odečíst od základu daně až do výše 15 procent.
Roční zúčtování versus daňové přiznání
Pokud senior pracuje pouze u jednoho zaměstnavatele a nemá žádné další příjmy, může požádat o roční zúčtování záloh. Zaměstnavatel pak sám uplatní slevy a případný přeplatek vyplatí s výplatou. Je to jednodušší cesta, ale má svá omezení.
Jakmile vstoupí do hry více zaměstnavatelů, příjmy z pronájmu nebo touha uplatnit odpočty, které zaměstnavatel nemohl zohlednit, nezbývá než podat daňové přiznání. A právě zde se otevírá prostor pro skutečné úspory.
Termíny, které nelze ignorovat
Pro zdaňovací období 2026 platí následující lhůty: základní termín je 1. dubna 2027, při elektronickém podání se prodlužuje do 2. května 2027. Kdo využije služeb daňového poradce a doručí plnou moc na finanční úřad do dubna, má čas až do 1. července 2027.
Nedodržení termínů znamená pokuty za opožděné podání. A co je horší – pokud přiznání nepodáte vůbec a měli jste nárok na přeplatek, vaše peníze zůstanou státu.
Kde hledat pomoc
Finanční správa sice publikuje obecné informace na svých webových stránkách, ale cílená pomoc pro seniory prakticky neexistuje. Kdo si neví rady, může se obrátit na daňového poradce, účetního nebo využít služeb neziskových organizací a poraden pro seniory.
Investice do konzultace za pár stovek korun se může vrátit mnohonásobně. Zvlášť když alternativou je přijít o tisíce, které vám právem náleží.
Český daňový systém není nastaven tak, aby chránil ty, kdo ho neznají. Je postaven na předpokladu, že každý poplatník aktivně hlídá svá práva. Pro seniory, kteří celý život pracovali a odváděli daně, to může působit nespravedlivě. Ale dokud se pravidla nezmění, zbývá jediné – být informovaný a nenechat si vzít, co vám patří.
