ROZHOVOR: Porodní asistentka Kristýna Vetchá - vystouplé břicho po porodu může značit velký problém (DIASTÁZA)

Jednat se může třeba o vystouplé břicho, bolesti zad a jiné obtíže. Právě na ně se zaměřím v následujících řádcích. Povídat si totiž budu s Kristýnou Vetchou mající pod svými křídly projekt trenujzdrave.cz

TIP na získání kupónu 30% slevy: pokud napíšete na kristyna@trenujzdrave.cz, prvním 10-ti z vás ráda slevu zašlu 😊

Po porodu ženy mají vystouplé břicho. Jde jen o estetický problém? 

Ženy většinou začnou řešit diastázu až z hlediska estetiky, neboť břicho vypadá “vypoulené či vyvalené”, ale vůbec zde nezáleží na množství podkožního tuku. V situaci, kdy břišní svaly, bránice a svaly pánevního dna nefungují ve vzájemné souhře, dochází k jejich dysbalanci, která se může projevovat v některých částech svalu jako oslabení a dalších zase jako přetížení.

Ve výsledku z toho může být vznik bolestí bederní páteře, blokády, bolesti kyčelních kloubů a další problémy svalově-kosterního systému, které postupně vznikají zhoršující se diastázou. Dále se také mohou objevit potíže s trávením a pálení žáhy. Problémy s vylučováním, za které může ztráta opory střev a trávicího ústrojí a následná kýla. Je zde také riziko vzniku inkontinence, díky nesprávné funkci pánevního dna. K tomu se mohou přidat i problémy s následným početím. Takže zpět k otázce, nejedná se jen o estetický problém.

Nepříjemné jsou bolesti zad, jimiž po porodu ženy často trpí, jaké jsou jejich příčiny? 

Právě rozestup břišních svalů či diastáza je mnohdy příčinou bolestí zad. Zjednodušeně řečeno, jedná se o oslabené nefunkční břišní svaly, za které přebírá práci právě zádové svalstvo. 

Tělo těhotné ženy má zcela jinou oporu, se zvětšujícím bříškem se těžiště ženy mění a po porodu se opět vrací zpět. Všechny tyto změny mohou mít za následek spoustu bolestí nejen zad, proto je dobré neotálet se správným cvičením a protahováním, aby se každá žena cítila opět komfortněji.

Objevuje se pojem diastáza. Oč se jedná? 

Je to rozestup přímých břišních svalů vedoucí od hrudní kosti ke sponě stydké. Musíme ještě rozlišit rozestup břišních svalů a opravdovou diastázu, jakožto lékařskou diagnózu. Rozestup může být velký od 0,6 do 2 (2,5) cm. Zatímco za diastázu je považován rozestup větší než 2 (2,5) cm. Nutno podotknout, že rozdíl mezi rozestupem a diastázou je i v její šířce, hloubce, míře obtíží a funkci. V těhotenství je ovšem rozestup zcela přirozený jev.

Jak se diastáza diagnostikuje? 

Vyšetření diastázy se provádí aspekcí – tedy pohledem nebo palpačně – hmatem. Dále také může lékař provést SONO. Vyšetření většinou provádí gynekolog, fyzioterapeut či porodní asistentka.

Rozestup či diastázu si můžete také vyšetřit doma sami. Projevem může být vypouklé břicho, objevení stříšky nebo propadliny při aktivaci břišního svalu. U enormních diastáz nebo kýl se mnohdy musí přejít k chirurgickému zákroku, kdy se svaly sešijí k sobě.

Základním vyšetřovacím cvikem je, kdy si lehnete doma na zem na záda a pokrčíte nohy. Zvednete ze země hlavu a ramena. Tím zatnete své přímé břišní svaly. Jemně vtisknete prsty mezi hrany přímého břišního svalu a zjišťujete funkci, šířku a hloubku rozestupu (mezery) po celé délce od hrudní kosti po stydkou kost. Za zjevný rozestup můžete považovat šířku na cca dva prsty. U menšího rozestupu je velká šance, že se postupem času zatáhne pomocí cvičení. Další vyšetřovací metoda spočívá v aktivaci bříška při zvednutí jedné či obou dolních končetin vleže na zádech. Při rozestupu se nám ukáže stříška na břiše.

Jaká cvičení fungují nejlépe a lze je řešit i v pohodlí domova? 

Určitě bych začala s cvičením doma, protože k tomu nutně nepotřebujete žádné pomůcky. Jedná se zejména o posilování hlubokého stabilizačního systému, šikmých břišních svalů a pánevního dna. Správné brániční dýchání s aktivací nitrobřišního tlaku. Pak už stačí zařadit pár správných návyků, jako je například vstávání přes bok a zvedání dítěte přes dřep a výsledky jsou na světě.

Mnoho maminek bohužel problémy neřeší a ty se prohlubují. Mám pravdu?

Určitě to tak může být. Ty obtíže se na sebe nabalují a maminka neví, který problém řešit dřív a odkud problémy pramení. Nejčastějším problémem jsou bolesti bederní páteře.

Cvičební program z rukou profesionála se vyplatí. Je to tak? 

Proto jsem do toho projektu šla. Když vidím maminky po porodu dělat sedy lehy, které nevědí, že to není ideální cvik a mohou si spíše ublížit, kroutí se mi prsty. Je důležité edukovat ženy o správném cvičení a kdo jiný by to měl dělat, než matka porodní asistentka a k tomu fitness trenérka.

Za jak dlouho se může maminka dostat zpět do formy? 

Tento dotaz je dost individuální. Každé tělo je jiné. Na začátek bych řekla, že úplným základem je forma ženy před otěhotněním. Pokud otěhotním jako obézní tak nemohu předpokládat, že se z porodnice vrátím jako laňka. Odráží se zde i zdravotní a psychické obtíže během těhotenství i po porodu. V neposlední řadě způsob porodu. Tělo má paměť a pokud se o své tělo staráte dlouhodobě, tak vám to velmi rychle po porodu vrátí.

Mohu zde jako kazuistiku použít svou osobu. Dlouhodobě se stravuji zdravě a cvičím. V těhotenství jsem přibrala 16 kg  a většinu těhotenství jsem nemohla ze zdravotních důvodů cvičit. Zpět na své váze a ve své formě jsem byla za 3 a půl měsíce po porodu. Cvičit jsem začala hned po porodu.

Takže na otázku za jak dlouho budu ve formě po porodu je odpověď dosti nejasná. Někomu to trvá měsíc a někomu rok. Ale když se chce, dá se to zvládnout, když nemáte zdravotní problémy, poměrně rychle.

Vyžaduje to předpokládám nějaké to úsilí…

Je to určitě o prioritách a disciplíně. Někdy je to boj rozhodnout se, zda si půjdu jako maminka lehnout nebo si zacvičit. Ale je to naše tělo a pokud do něj budu investovat, rychle nám to oplatí.

Kdy může začít cvičit maminka po císařském řezu?

Po porodu císařským řezem se doporučuje začít s dechovým cvičením hned. Podporuje to zavinování dělohy a peristaltiku střev. Břišní svaly, pánevní dno a prsní svaly můžeme lehce cvičit po 6 týdnech, pokud maminka nepociťuje nějaké bolesti. Náročnější cviky zařazujeme po 3 měsících. Ale i tady platí pravidlo, že se řídíme pocity a aktuálním zdravotním stavem ženy.

A co jídelníček, je třeba ho nějak upravovat?

Jídelníček je velké téma nejen po porodu. Člověk by se měl celý život stravovat pestře a zdravě. Zařadit více neslazené vody, vlákniny a bílkovin, které má člověk v dnešní době nedostatek. Diastáza či rozestup břišních svalů není primárně řešitelný stravou, ovšem můžeme dopomoci ke korekci tím, že nebudeme obézní.

Objevuje se diastáza jen u maminek po porodu?

Diastáza nebo spíše rozestup břišních svalů se může objevovat u obézních lidí, nejen tedy u žen. Objevuje se i u dětí. Může být vrozená nebo získaná například zvedáním těžkých břemen. Objevuje se fyziologicky v těhotenství z důvodu růstu miminka a zvětšujícím se bříškem.

Jak je to s únikem moči po porodu?

Stresová inkontinence, při zvýšení nitrobřišního tlaku, přechodně postihne velkou část maminek po porodu. Tělo se pomalu vrací zpět do svých kolejí, ale někdy oslabenému pánevnímu dnu musíme trošku více pomoci. Obavy z poskoků, zakašlání, kýchnutí či zasmání jsou zde na místě. Já osobně doporučuji začít cvičit pánevní dno po ukončení šestinedělí, tj. 6 týdnů po porodu. Cviky jsou nenáročné a nenápadné, tudíž je můžeme cvičit několikrát denně a kdekoliv. Pokud se stav neupraví ani po cvičení do půl roku od porodu, je vhodné navštívit lékaře.

Děkuji za rozhovor
Bc. Kristýna Vetchá,
Vaše porodní asistentka a fitness trenérka