Pivo a jeho složky, které tvoří chuť, která to vyhrává u milionů lidí

Nejlepší kulinářské zážitky jsou výsledkem zkoušení různých párování jídla a pití. Pivo získává svou chuť a styl kombinací tří hlavních složek: zrna, chmele a kvasnic. Složitost chutí je potom hlavně výsledkem míchání různých sladů a chmele. Chmel dává pivu hořkost a kvasnice přispívají k sekundární chuti (chlebová, kyselá). Stejné tři složky ovlivňují aroma, což je důležité, protože naše smysly pro chuť a čich spolu úzce souvisí.

Pocit v ústech, když si dáme doušek piva, je výsledkem dopadu na chuťové pohárky v našich ústech. Vnímáme i konzistenci piva, texturu a hladkost.

Dobře spárovat pivo a jídlo je trochu věda. Jídlo by nemělo přebít chuť piva a pivo by nemělo pohřbít lahodnou chuť jídla. Jde o harmonizaci chutí a pocitu v ústech, aby se vytvořil zážitek ze stolování, který je příjemný a přináší to nejlepší z kombinace různých chutí přítomných v jídle a pivu.

Vliv zrna na chuť a texturu piva

Ječmen, který je nejběžnějším obilím používaným k výrobě sladu, poskytuje kromě cukrů potřebných k výrobě alkoholu sladkost a sladovou chuť. Oves dodává tělu piva jemnou bohatost a krémovou texturu. Žito dává tomuto moku naopak ostrost a lehkou pikantnost. K výrobě piva se dokonce v některých zemích používá i rýže a kukuřice, ale tato zrna nemají výrazný vliv na chuť.

Úkolem sládka je vyrobit pro pivo základ – slad. Ten se v různých zemích vyrábí z klasického sladového zrna, z pražených zrn i z nesladových zrn. Procesy sladování a pražení a jejich poměry dávají pivu jeho charakteristickou plnou chuť i barvu od světlé chlebové přes sladkou karamelovou nebo toustovou chuť až po tmavé a hořké pivo s nízkou sladkostí. Slady jsou kategorizovány na základě jejich procesu sladování a pražení. Slad určuje i barvu piva a jeho obsah alkoholu, obvykle mezi 3-8 %.

Chmel doladí chuť

Chmel poskytuje hořkost, ale v závislosti na odrůdě může také přispět k různým aromatickým a chuťovým profilům piva od květinových, travnatých, zemitých, kořenitých, bylinných nebo citrusových.

Chmel je také důležitý pro párování piva s jídlem. To správně zvolené pivo by mělo během jídla osvěžit patro a vytvořit příjemný zážitek ve spojení s těžšími a bohatšími příchutěmi jídla.

Pivní kvasnice

U většiny piv kvasinky přispívají k neutralizaci chuti, ale u některých piv naopak zdůrazňují chuť a texturu (u piv z žateckého chmele podporují zemitý a kořeněný aromatický profil). V kyselejších pivech vyvažují kyselost, aby byla příjemná.

Sycení oxidem uhličitým

Sycení dodává pivu jeho pěnění a bublinky. Chuť je svěží v ústech a během jídla tak pivo udržuje ústa připravená pro další ochutnávku. Díky CO2 pivo dokáže odlehčit tučná jídla nebo bohaté dezerty.

Voda

Vzhledem k tomu, že pivo se skládá až z 95 %  z vody, je kvalita vody velmi důležitá. V závislosti na zdroji může mít voda různé úrovně obsahu minerálních látek, což může mít významný vliv na chuť piva. Pivovary mají většinou svůj zdroj vody, který nemění.