Jde odpustit nevěra? Snažím se vše napravit, manžel se snaží přes to přenést, ale nejde nám to

Jde odpustit nevěra? Snažím se vše napravit, manžel se snaží přes to přenést, ale nejde nám to
Podvedla jsem svého manžela a on si není jistý, zda mi dokáže odpustit. Jsme manželé deset let a máme spolu dvě děti. Existuje ještě šance, že se náš rodinný život vrátí do normálu?

Zdánlivě ideální situace

S manželem jsme se seznámili už na vysoké škole. Absolvovali jsme ve stejném ročníku a zhruba ve stejnou dobu jsme oba získali dobře placenou a stabilní práci. Otěhotněla jsem prakticky okamžitě. Po synovi se narodila i dcera, a já tak strávila celkem tři roky péčí o naše děti.

Později jsem v sobě začala cítit pocit, že je potřeba vrátit se do pracovního procesu, a proto jsem se domluvila s matkou, aby svá vnoučata pár dní v týdnu hlídala. Podařilo se mi získal práci na částečný úvazek. Později se ukázalo, že matka je na výchovu dětí krátká, naštěstí již byly tou dobou obě ve věku, kdy je byli ochotni přijmout do školky. Až na drobné patálie to vypadalo na spokojený rodinný život.

Manžel začal pracovat po večerech navíc, aby pokryl náklady

Náklady na školku však rychle rostly, a manžel tak pracoval dlouho do noci, aby dokázal naši rodinu uživit. Mezitím se mi v práci začalo dařit. Můj šéf řekl, že mám velké šance dotáhnout to v kariéře vysoko. Lichotilo mi to a požádala jsem o místo na plný úvazek. Řekl mi, že mě čeká zkušební doba, během které budu tu a tam cestovat. Začala jsem tušit, že by mohly nastat potíže.

Zhruba v té době jsme s manželem ztratili jakoukoli formu vzájemné vášně. Po práci byl vždy příliš unavený. Výjezdy se šéfem se stávaly stále vyzývavější. Vůbec se neostýchal se mnou flirtovat, a mně to imponovalo. Dostávalo se mi toho, co mi doma tak chybělo, a tak netrvalo dlouho a došlo i na sex.

Rozhodli jsme se náš společný život nevzdávat, a dodnes chodíme do manželské poradny
Rozhodli jsme se náš společný život nevzdávat, a dodnes chodíme do manželské poradny | Zdroj: Ground Picture / Shutterstock

Konfrontace nebyla snadná

Jednoho dne, po noci strávené s mým milencem-nadřízeným, jsem druhý den místo manželova jména vyslovila jeho jméno. Řekl, že vidí, že je něco špatně. Musela jsem s pravdou ven. Nebylo pro něj snadné přijmout fakt, že jsem jej podváděla. Bolest se mísila se vztekem a mou hanbou. Rozhodli jsme se však náš společný život nevzdávat, a dodnes chodíme do manželské poradny. V práci jsem dala výpověď a všemi silami se snažím dát věci zase do pořádku.

Situaci aktivně řešíme

Momentálně se snažíme soustředit se na přítomnost a jeden na druhého. Uvědomujeme si, že jsme se odloučili ještě předtím, než jsem si s bývalým šéfem něco začala.  Rostoucí výdaje se dvěma dětmi a denní péčí kladly ekonomickou zátěž na mého muže, a já jsem mu měla stát po boku. Podvádění bylo mým únikem před tlakem doma. Naše rozhodnutí zůstat spolu je partnerský projekt, který oba velmi vítáme. Hledáme nyní způsoby, jak se zbavit přebytečného tlaku. Snažíme se v životě podnikat věci, které baví nás oba, a společně se skrze ně snažíme najít cestu k sobě.

Je až neuvěřitelné, jak moc jsem si uvědomila, že svého muže potřebuji. Mnohem častěji teď oceňuji, že jej mám, a jak zodpovědně a svědomitě se k celé situaci postavil. I po sexuální stránce se věci vrátily do normálu, možná ještě k lepšímu, než tomu bylo na začátku našeho seznamování. Pevně věřím, že situaci zvládneme přestát, a dokážeme zase žít plnohodnotný rodinný život.

Článek se zakládá na příběhu zaslaného naší redakci. Redakce tento zaslaný text pouze upravuje, nezasahuje do jeho stylu a nemění význam. Jelikož chráníme soukromí našich čtenářů, neuvádíme originální jméno autora a změněna jsou i jména uvedená v článku. V případě, že se s námi chcete podělit o váš životní příběh nebo zkušenost, neváhejte a pošlete nám ho na e-mail: pribehy@fajntip.cz. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Zdroj článku:
  • Autorský text