Karolína (28): Neskládám oblečení do komínků. Vypadá to, že to bude důvod k rozchodu

Uklizený byt mám ráda, ale co Honza dělá, to už je moc

Nikdy bych o sobě neřekla, že jsem nějaká šmudla. Kvůli Honzovi se tak ale cítím. Úplně mě zdeptal svou posedlostí uklízet. Úklidu věnuje velkou část svého volného času. To já ale odmítám. Chci žít, protože vycíděnou podlahu si do hrobu nevezmu. Honza je posedlý nejen čistotou, ale také srovnáváním věcí. Urovnává nejen konzervy ve spíži, nýbrž i toaletní papír a sprchové gely v koupelně. Hezky do komínků musí být poskládané i naše oblečení.

Když si věci srovnám, ale není to podle jeho představ, není mu blbé to vyházet a nutit mě, ať si k tomu sednu znovu. Přece to prý nebude dokola dělat za mě. Už jsme se kvůli tomu několikrát chytli. Vůbec nejhorší na tom však je, že když jdeme někde ven, přepne a chová se uvolněně. Když se ale vrátíme domů, ta jeho posedlost jako by mu znovu naskočila za krk a chová se doslova jako magor.

„Honza u mě ztrácí na atraktivitě. Už jsem s ním kolikrát zkoušela ohledně jeho posedlosti čistotou a úklidem mluvit, jenže marně. Odkývá mi cokoliv, ale ve výsledku se nestane vůbec nic.”

Už jsme se s Honzou několikrát pohádali a já už pomalu měla sbalené svoje věci. Jenže pokaždé mě přesvědčil a vždy chvíli po tom se krotil. Situace pak ale sklouzla do starých kolejí. Musím se smát, když si vzpomenu na to, jak jsem ho nutila, aby vydržel v neuklizeném bytě. To se radši sebral a tři dny jsem ho neviděla. Ale abyste mě pochopili, já nechci žít v nepořádku. Klid a pohodu však k životu potřebuji.

Znejistěla jsem a nevěřím si

Už jsem kolikrát přemýšlela, jestli by nebylo lepší, kdybych se komínky naučila srovnávat podle Honzových představ. Jenže pak jsem se probrala a zjistila jsem, že to by asi nebyl dobrý nápad. Už jsem byla také u psycholožky. Ta mi řekla, že nemám žádnou šanci situaci vyřešit. Pokud s ním prý budu hrát jeho hru, jen se v tom zamotám a jeho utvrdím, že jedná správně. Tvrdila, že problém má Honza a on ho musí řešit. A já s ní souhlasím.

Popravdě se mi ulevilo. Kolikrát jsem se přistihla, jak se vracím k již dvakrát poskládanému tričku, abych zkontrolovala, jestli to je správně. Před odchodem jsem několikrát utírala všechny plochy, aby na nich nebylo ani smítko. A takhle já žít nechci. Dám Honzovi nůž na krk. Buď se sebou začne něco dělat, nebo se rozejdeme kvůli nepravidelným komínkům s oblečením. Vůbec si neumím představit, jaké by bylo, přivést do této situace dítě.

Článek se zakládá na příběhu zaslaného naší redakci. Redakce tento zaslaný text pouze upravuje, nezasahuje do jeho stylu a nemění význam. Jelikož chráníme soukromí našich čtenářů, neuvádíme originální jméno autora a změněna jsou i jména uvedená v článku. V případě, že se s námi chcete podělit o váš životní příběh nebo zkušenost, neváhejte a pošlete nám ho na e-mail: pribehy@fajntip.cz. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.