Muž z Pardubicka našel při procházce kolem D11 poklad za 22,5 milionu korun
Příběh tohoto nálezu má dvě dějství. První se odehrálo v listopadu 2015, kdy nálezce objevil první část souboru, čítající zhruba 780 položek. Místo aby si mince nechal pro sebe nebo se je pokusil rozprodat na černém trhu, zachoval se jako uvědomělý občan a nález nahlásil. Tím otevřel dveře k druhému dějství, které následovalo v létě 2016.
Archeologové z Východočeského muzea v Pardubicích se na místo vrátili s profesionální technikou a trpělivostí. Díky dohledávkám a pečlivému prosévání zeminy se podařilo objevit další stovky mincí a jejich zlomků. Celkový počet se tak zastavil na úctyhodném čísle téměř 1700 stříbrných denárů. Je fascinující si uvědomit, že tento kovový archiv ležel v zemi zapomenutý téměř 1000 let, zatímco se nad ním střídaly generace zemědělců a nakonec i moderní infrastruktura.
Kdo byl majitelem a proč mince skončily v zemi?
Mince pocházejí z konce 10. století, konkrétně z doby vlády knížete Boleslava II., který na českém trůně seděl v letech 972 až 999. Jedná se o období, kdy Praha a Vyšehrad byly klíčovými centry střední Evropy. Podle historiků, jako je například Ladislav Nekvapil, tvoří tento poklad naprosto unikátní, uzavřený celek.
Co nám tyto mince říkají? Nejsou to jen kusy drahého kovu. Jsou to dokumenty o činnosti tehdejších mincoven v Praze a na Vyšehradě. Ukazují nám, jak vypadala ekonomika v době, kdy se obchodovalo se solí, otroky či luxusním zbožím, a jakým způsobem knížecí moc demonstrovala svou sílu prostřednictvím ražby vlastní měny.
Samotné uložení pokladu do země je vždy obestřeno tajemstvím. Většinou k němu docházelo v časech nejistoty, válek nebo hrozícího nebezpečí. Koncem 10. století procházel český stát turbulentním obdobím, které předcházelo hluboké krizi. Majitel pokladu – pravděpodobně velmi vysoce postavený člověk, možná velmož či bohatý obchodník – své jmění svěřil zemi v naději, že se pro něj brzy vrátí. Osud mu to však nedopřál a stříbro tak čekalo celých deset století, až ho „probudí“ náhodný kolemjdoucí.
Kulturní památka s nevyčíslitelnou hodnotou
V roce 2020 byl chýšťský poklad oficiálně prohlášen za kulturní památku. Ačkoli jeho tržní hodnota byla znalci vyčíslena na astronomických 23,5 milionu korun, jeho historická a vědecká hodnota je pro český stát nevyčíslitelná. Je to podobné, jako byste našli ztracenou kapitolu z kroniky, o které nikdo netušil, že existuje.
Důležité je i to, jak se k celé věci postavil Pardubický kraj. Poctivý nálezce, díky němuž se poklad dostal do rukou odborníků a nebyl rozprášen do soukromých sbírek, obdržel mimořádnou odměnu ve výši dva miliony korun. Je to jasný signál, že poctivost se vyplácí a že stát si cení těch, kteří upřednostní společné kulturní dědictví před osobním obohacením.
Co poklad prozrazuje o tehdejší společnosti?
Zkoumání denárů z Chýště není jen o počítání mincí. Odborníci analyzují složení kovu, kvalitu ražby i opotřebení jednotlivých kusů. Díky tomu můžeme lépe porozumět tomu, jak fungovaly ekonomické procesy v raném středověku. V té době byl stříbrný denár prestižní měnou s vysokým obsahem drahého kovu, která měla váhu i za hranicemi tehdejších Čech.
Nález také potvrdil význam lokality u Chýště. Tehdejší krajina vypadala úplně jinak – soustavy rybníků a mokřadů, které dnes už zanikly, mohly tvořit důležité orientační body nebo součásti obchodních cest. Právě zde, v blízkosti dnešní dálnice, se kdysi psaly dějiny, které se nám nyní vrací v podobě stříbrných odlesků.
