Zapomeňte na fritézy a papiňáky. Do módy se vrací český vynález, který v 50. letech dobyl celý svět
Málokterý spotřebič dokáže propojit generace tak jako tento nenápadný hliníkový hrnec s víkem. Zatímco naše babičky v něm pekly nedělní kuřata, dnešní mladí v něm připravují brownies nebo zapékané těstoviny. A Britové? Ti si ho zamilovali natolik, že v roce 2001 propukla na ostrovech skutečná mánie. Princ Charles dokonce dostal jeden kus jako narozeninový dárek.
Za tímto úspěchem stála Češka Milena Grenfell-Baines, jedno ze zachráněných Wintonových dětí. Právě ona objevila remosku pro britský trh, osobně ji propagovala a poslala ji i budoucímu králi. Málokdo by tehdy čekal, že výrobek z komunistického Československa ovládne kuchyně na Západě.
Elektrotechnik se inspiroval ve Švédsku
Celý příběh začal v padesátých letech minulého století, kdy se elektrotechnik Oldřich Homuta vrátil z cesty ze Skandinávie. Přivezl si nápad na malou přenosnou pečicí nádobu, která by fungovala bez klasické trouby. Společně s kolegy Uherem a Tyburcem začal na prototypu pracovat.
První modely nesly označení HUT – zkratku složenou z příjmení všech tří konstruktérů. Princip byl geniálně prostý: hliníková nádoba s víkem, do kterého byla zabudována topná spirála. Teplo sálalo shora, odráželo se od stěn a obklopovalo pokrm ze všech stran. Dvoulitrový model stál 180 korun, čtyřlitrová verze o třicet korun víc.
Tyto nejstarší hliníkové kusy jsou dnes vyhledávanou sběratelskou raritou – jejich cena na internetových aukcích šplhá až k 4 500 korunám.
Od dílny k národnímu podniku
Po znárodnění Homutovy dílny se výroba přesunula pod podnik REMOS, jehož název vznikl ze zkratky Revize, Elektro, Montáže, Opravy, Servis. Právě odtud pochází dnešní označení celého spotřebiče. Sériová výroba rychle nabírala na obrátkách a do začátku devadesátých let se vyrobily miliony kusů.
V socialistických domácnostech se stala naprostou samozřejmostí. Fungovala jako univerzální pomocník – pekla, vařila, zapékala. Neměla žádné složité ovládání, stačilo ji prostě zapnout. A právě tahle jednoduchost se ukázala jako její největší síla.
Po revoluci přišla tvrdá zkouška. Mikrovlnky a později fritézy zaplavily trh, nabízely rychlost a moderní design. Přesto remoska svůj boj nevzdala. Výroba se přesunula do Frenštátu pod Radhoštěm, kde značka chytila druhý dech. A pak přišel nečekaný obrat – úspěch v Británii.
Srdce celého systému je nahoře
Co dělá tento spotřebič tak výjimečným? Topná spirála umístěná ve víku ohřívá nádobu shora, což minimalizuje riziko připálení ode dna a zajišťuje, že pokrm zůstane šťavnatý. Moderní verze už mají praktický nepřilnavý povrch, víko často doplňuje skleněné okénko pro kontrolu pečení.
Hlavní devizou je neuvěřitelná úspornost. Místo celé velké komory sporáku ohřívá jen prostor, v němž je jídlo. Spotřebuje tak mnohem méně elektřiny a v létě zbytečně nepřehřívá kuchyň. Je lehká, kompaktní, takže se snadno převáží na chaty, do kempů nebo do malých bytů bez klasické trouby.
Další výhodou je multifunkčnost v jednom hrnci. Můžete péct maso, dusit zeleninu, smažit, zapékat těstoviny nebo upéct sladký koláč. Díky tomu, že teplo přichází shora a cirkuluje v uzavřeném prostoru, jídlo se peče pomaleji a rovnoměrně – zůstává voňavé a nikdy není vysušené.
Od nedělního kuřete po moderní brownies
Klasikou je pečené kuře, které je v remosce nepřekonatelné. Skvěle v ní připravíte vepřové či hovězí maso, králíka, francouzské brambory nebo lasagne. Všechny tyto pokrmy těží z uzavřeného prostředí, kde se chutě krásně propojí. Stejně tak v ní můžete připravit ryby nebo různé zeleninové směsi z jednoho pekáče.
U sladkých jídel se osvědčila při pečení kynutých buchet, bublanin, ovocných koláčů i bábovek. Uzavřený prostor svědčí i rýžovým nákypům nebo domácímu pečivu, jako jsou housky a malé bochníky chleba. Někteří ji dokonce používají k zavařování menšího množství kompotů nebo k rychlému rozpékání pizzy.
Příběh tohoto spotřebiče ukazuje, že kvalitní nápad dokáže přežít desetiletí. I když se svět změnil a kuchyně jsou plné chytrých přístrojů, remoska se drží díky své praktičnosti a spolehlivosti. Je symbolem české vynalézavosti, který se umí přizpůsobit době, aniž by ztratil cokoli ze své jednoduché geniality. A možná právě proto se dnes vrací do módy – jako důkaz, že někdy méně opravdu znamená víc.