Harald V.: Král, který mohl přijít o trůn kvůli lásce: Svatbu mu musela posvětit celá vláda
Jeho Veličenstvo norský král Harald V. se narodil 21. února 1937 v domě svých rodičů, na venkovském sídle Skaugum nedaleko Osla. Jako jediný syn tehdy ještě korunního prince Olava (pozdějšího krále Olava V.) a korunní princezny Märthy (1901-1954) nastoupil na trůn, když jeho otec 17. ledna 1991 zemřel.
Norsko čekalo na prince více než pět století
Princ Harald byl prvním princem narozeným v Norsku po 567 letech. Korunní princ Olav a korunní princezna Märtha měli také dvě dcery, princeznu Ragnhild a princeznu Astrid, které se obě narodily dříve než princ. Norská ústava z roku 1814 tehdy stanovila, že trůn mohou dědit pouze mužští dědicové. Narození prince Haralda tedy zaručovalo nástupnickou linii. Ústava byla v roce 1990 změněna a nyní na trůn nastupuje nejstarší dítě bez ohledu na pohlaví.
Coby batole prožil druhou světovou válku
Teprve pár let po narození musel malý princ čelit hrůzám druhé světové války. Společně se svou matkou a sestrami tak uprchli nejprve do Švédska a později do USA, zatímco jeho otec zůstal v Londýně. Rodina se znovu sjednotila až po konci války v roce 1945. Následoval i návrat do vlasti, který byl oslavován tisíci jásajících diváků.
Po vojně se vrátil ke studiu
Princ Harald navštěvoval školu Smestad v Oslu. Školní léta se nijak nelišila od jeho vrstevníků, snad až na přítomnost osobního strážce na chodbě. Později absolvoval vyšší střední vzdělání na katedrální škole v Oslu a v roce 1955 získal maturitní vysvědčení. Následně princ nastoupil do školy pro důstojníky norské kavalerie a v roce 1959 dokončil vojenské vzdělání na Vojenské akademii. Po ukončení povinné vojenské služby odešel korunní princ na další studium do Oxfordu. V letech 1960-1962 navštěvoval Balliol College, kde studoval společenské vědy, historii a ekonomii.
Manželku mu musel schválit král
V březnu 1968 byl tehdy již korunnímu princi povolen sňatek se Sonjou Haraldsenovou z Vinderenu. Pár se znal devět let, než byl jejich sňatek schválen. Nejednalo se o pouhé osobní rozhodnutí, ale i o budoucnost celé monarchie, neboť šlo o sňatek s „prostou“ ženou. Svatba se konala 29. srpna 1968 v katedrále v Oslu. Novomanželé korunní princ a korunní princezna byli přijati s velkým jásotem lidmi v celé zemi. Král Harald a královna Sonja v průběhu let hojně cestovali po Norsku i v zahraničí, a to jak společně, tak i každý zvlášť. Mají spolu dvě děti, princeznu Märthu Louise, narozenou 22. září 1971, a korunního prince Haakona, narozeného 20. července 1973.
Jmenování králem a následné svěcení má tisíciletou tradici
Když král Olav V. na jaře 1990 onemocněl, jeho funkci hlavy státu převzal korunní princ regent. V souladu s ústavou pak nastoupil korunní princ Harald na trůn, když král Olav 17. ledna 1991 zemřel. O čtyři dny později složil přísahu na dodržování ústavy. Obřadu se zúčastnila také královna Sonja, což bylo poprvé po 69 letech, kdy byla v hlavní komoře Stortingu přítomna norská královna. Později v červnu byl také královský pár posvěcen, což je tradice, která v Norsku funguje již více než tisíc let. V souvislosti se svěcením pak král a královna uskutečnili desetidenní cestu po jižním Norsku. Následující rok se pak přidala i celá královská rodina a společně absolvovali další cestu, tentokráte 22denní a zaměřenou na severní oblasti Norska.
Ve volném čase se Harald věnuje rybolovu i aktivnímu pohybu
Celá královská rodina má velké potěšení ze sportu a rekreačních aktivit v přírodě. Sám král Harald rád tráví čas v divočině a je aktivním lovcem a rybářem. Také se věnuje problematice životního prostředí – 20 let působil jako předseda norské pobočky Světového fondu na ochranu přírody.
Král a královská rodina se mnohokrát zúčastnili olympijských her. Aktivně se zapojili například do organizace zimních olympijských her v Lillehammeru v roce 1994. Král působil jako čestný předseda organizačního výboru.
Král Harald V. je také velký fanoušek profesionálního lyžování, a dokonce se několikrát vyznamenal v národních i mezinárodních jachtařských soutěžích. V roce 1964 nesl norskou vlajku při slavnostním zahájení letních olympijských her v Tokiu. V roce 1987 vyhrál Harald se svou posádkou na jednotunové jachtě Fram X mistrovství světa a v roce 2005 na jachtě Fram XV mistrovství Evropy. Král zůstal vášnivým jachtařem a každoročně se účastnil národních i mezinárodních regat až do konce roku 2022, kdy prohlásil, že jeho soutěžní dny skončily.
