Klasické klimatizace končí. Evropa se vrací k systému, kterému se říkalo „klimatizace chudých“
Evropský trh s chlazením prochází zásadním otřesem. Spotřebitelé pod tlakem vysokých cen energií hledají úspornější cesty, jak přežít horká léta, a obracejí se k řešení, které dříve platilo za estetický přežitek. Rozdíl v nákladech mezi klimatizací a moderním stropním ventilátorem je totiž propastný.
Zatímco běžná rozdělená klimatizace (split systém) spotřebuje k chlazení jedné místnosti 800 až 2500 wattů, moderní stropní ventilátor vybavený úsporným DC motorem (stejnosměrným motorem) si při běžném provozu vystačí s pouhými 5 až 35 watty. Provoz ventilátoru po celý den tak stojí doslova pár korun, což představuje úsporu elektrické energie o 90 až 95 % ve srovnání s klasickou klimatizací.
Fyzikální princip stropního ventilátoru přitom nespočívá ve snižování teploty vzduchu v místnosti. Přístroj vytváří souvislé proudění vzduchu, které urychluje odpařování vlhkosti z lidské pokožky. Tento takzvaný ochlazovací efekt (wind-chill effect) způsobuje, že člověk vnímá okolní teplotu o 3 až 5 °C nižší, než jakou ukazuje teploměr.
Konec teplotních šoků a suchého vzduchu: Zdravotní přínosy, které lidé oceňují
Kromě finanční úspory hrají klíčovou roli také zdravotní aspekty. Mezi lidmi, kteří využívají klasické klimatizace, se často objevují stížnosti na řadu zdravotních komplikací. Uživatelé nejčastěji poukazují na teplotní šoky při přechodu mezi vychlazeným interiérem a rozpáleným venkovním prostředím, vysušování sliznic, které vede k podráždění očí, hrdla a vyšší náchylnosti k respiračním infekcím, zatuhnutí krční páteře a kloubů způsobené přímým proudem studeného vzduchu a šíření alergenů a bakterií při zanedbané údržbě a výměně filtrů.
Stropní ventilátor tyto problémy zcela eliminuje. Nevytváří agresivní proud ledového vzduchu, ale plynulou cirkulaci, která rovnoměrně promíchává vzduch v celém prostoru. Vzduch nevysušuje, nevyžaduje drahé náplně chladiv a jeho údržba spočívá pouze v občasném setření prachu z lopatek.
Celoroční využití a hybridní chlazení: Jak ušetřit i během zimy
Velkým argumentem pro pořízení stropního ventilátoru je jeho celoroční využitelnost díky zimnímu chodu. Zatímco v teplých měsících se lopatky otáčejí proti směru hodinových ručiček a tlačí vzduch dolů, v zimě se směr otáčení obrátí. Ventilátor pak pomalu tlačí teplý vzduch, který se přirozeně hromadí u stropu, zpět dolů podél stěn do obytné zóny. Tím se vyrovnává teplota mezi podlahou a stropem, což může snížit náklady na vytápění o 10 až 20 %.
Odborníci na TZB (technické zařízení budov) navíc upozorňují na výhody takzvaného hybridního modelu chlazení. Pokud již v budově klimatizaci máte nainstalovanou, nemusíte ji zcela vypínat. Běžně se klimatizace nastavují na velmi nízké teploty (například 21 °C), což vede k obrovské spotřebě.
Pokud však zapojíte stropní ventilátor, můžete termostat klimatizace bez ztráty komfortu posunout na 25 či 26 °C. Zvýšení nastavené teploty na klimatizaci o pouhý 1 °C přitom znamená přibližně 6 až 8 % úspory energie. Spojení obou systémů tak výrazně šetří peněženku i kompresor samotné klimatizace.
Moderní stropní ventilátory již nemají nic společného s hlučnými stroji z minulých dekád. Použití bezuhlíkových DC motorů zajistilo téměř naprosto tichý chod, který neruší ani při spánku. Přístroje dnes běžně nabízejí integrované LED osvětlení se stmíváním, dálkové ovládání, časovače či propojení s chytrou domácností přes Wi-Fi a mobilní aplikace. Esteticky se navíc přizpůsobily moderní architektuře díky designu z kovu či masivního dřeva.
