Termoska na zmrzlinu byla dříve nutností v každé domácnosti. Dnes ji sběratelé vykupují až za 3 000 Kč
Jde o ikonickou retro termosku na zmrzlinu, v aukcích dnes často vyhledávanou pod názvem dóza na polárkový dort. V 50. až 70. letech minulého století totiž domácí mrazničky rozhodně nebyly běžným standardem. Pokud si chtěla rodina dopřát točenou zmrzlinu nebo slavný polárkový dort z Laktosu, musela se na cestu patřičně vybavit.
Představte si tu situaci: je rok 1965, otec rodiny bere do ruky elegantní plechovou termosku a spěchá do cukrárny. Prodavačka do ní opatrně vloží studenou pochoutku, pevně utěsní uzávěr a otec spěchá zpět. Díky důmyslné konstrukci přečkala zmrzlina cestu domů v naprosto dokonalém, tuhém stavu. Byl to malý rituál, který k tehdejším víkendům neodmyslitelně patřil.
Od laboratorních plynů až po slavného ledního medvěda Polárku
Historie tohoto geniálního vynálezu je fascinující. Ačkoliv si mnozí myslí, že termoska byla od počátku navržena pro uchování horkého čaje nebo kávy, pravda je zcela jiná. Skotský fyzik James Dewar ji v roce 1892 sestrojil výhradně pro laboratorní účely k uchování zkapalněných plynů. Pro běžné domácnosti ji na začátku 20. století adaptoval německý sklář Reinhold Burger.
V Československu pak tyto termosky dostaly nezaměnitelný kabát. Vnější plášť se vyráběl buď v elegantním kovovém provedení, které často odkazovalo na noblesní styl art deco, nebo později z barevného plastu pod taktovkou národního podniku Plastimat. Srdcem každé termosky však byla extrémně křehká dvoustěnná skleněná vakuová vložka, kterou s mistrovskou přesností foukali skláři ve vsetínských sklárnách.
Celý tento fenomén šel ruku v ruce s legendárním polárkovým dortem, který v roce 1949 představil pražský podnik Laktos. Jeho název i slavné logo s ledním medvědem byly inspirovány medvědicí Polárkou, tehdejší milovanou celebritou pražské zoologické zahrady.
Jak poznat, že máte doma sběratelský unikát nevyčíslitelné hodnoty?
Pokud doma takovou termosku objevíte, rozhodně ji hned nečistěte drsnou chemií. Sběratelé jsou dnes velmi nároční a detaily rozhodují o tom, zda má vaše dóza hodnotu stokoruny, nebo několika tisíc. Klíčovým prvkem je vnitřní skleněná vložka. Protože byla nesmírně křehká, drtivá většina z nich se během let při neopatrném zacházení rozbila. Pokud je sklo uvnitř netknuté, máte napůl vyhráno.
Dalším detailem je původní těsnicí špunt – ať už korkový, nebo pryžový – a zachovalost vnějšího laku bez stop koroze. Nejvzácnější jsou starší kovové kusy s geometrickými vzory ve stylu Art Deco.
Polárkový dort patří k české a slovenské historii a rituál jeho vyndávání z designové dózy má své neopakovatelné kouzlo. Druhým faktorem je investiční hodnota starožitností. Kvalitně zpracované kusy z období art deca si drží stabilní hodnotu a s ubývajícím množstvím zachovalých exemplářů jejich cena logicky stoupá. Najít dnes dózu s nepoškozenou vnitřní izolační vložkou, původním zdravým špuntem a neponičeným vnějším lakem představuje malý svátek.
Takto to potvrzuje Veronika Soukupová, uznávaná publicistka a analytička trhu se starožitnostmi.
Z babiččina špajzu rovnou do aukce: Kolik můžete utržit?
Zatímco v dobách socialismu stála tato termoska pár korun, dnes je situace na trhu se starožitnostmi zcela jiná. Obyčejné, mírně poškozené plastové kusy se na aukčních portálech typu Aukro prodávají od 150 korun. Pokud však vlastníte zachovalou, designovou kovovou dózu z dřívějších let v perfektním stavu, může se její cena vyšplhat až k hranici 3 500 korun.
Na tyto časy s láskou i trochou napětí vzpomínají mnozí pamětníci na internetových fórech.
Pamatuji si, jak jsme jako děti s touhle termoskou běžely z cukrárny, aby to neroztálo. Byla to tehdy hrozně křehká věc, běda, jak nám upadla – skleněný vnitřek se hned vysypal a bylo po zmrzlině i po termosce.
Takto se dělí o své vzpomínky jeden z pamětníků na diskusním portálu o retro spotřebičích.
Pokud tedy plánujete víkendový úklid půdy, chalupy nebo starého babiččina bytu, mějte oči otevřené. Možná tam na vás v koutě čeká zaprášený kousek historie, který potěší nejen vaše nostalgické srdce, ale i peněženku. Máte doma ještě tuto legendární termosku, nebo si pamatujete, jak jste s ní jako děti utíkali pro zmrzlinu? Podělte se s námi o své vzpomínky!
