Sázejte ve správný čas: Některé rostliny odolají chladu, s jinými raději počkejte po třech zmrzlých

Mrkev a cibuli sázejte společně

Po důkladné přípravě půdy jste už určitě na svém vyvýšeném záhonu zaseli dostatek semen, která snesou chlad. Patří mezi ně mrkev a cibule, jež bývají střídavě umisťovány vedle sebe v řadách. Děje se tak proto, že výpary jedné z těchto rostlin odpuzují vždy škůdce té druhé. Pochmurnatka mrkvová se tedy vyhýbá vůni cibule a květilka cibulová zase prchá před vůní mrkve.

V této době se také sázejí semena špenátu, ředkviček, tuřínu, některých salátů, petrželky, pažitky či kopru, ale za žádných okolností byste ještě neměli sázet fazole. Nesnášejí chlad a umrzly by i při mírném nočním mrazu. Doporučuje se počkat až po zmrzlých mužích v polovině května.

Chcete-li pěstovat fazole, potřebujete dobrou půdu, která zadržuje vlhkost, a nějakou oporu (např. bambusové hole a provázek pro jejich spojení dohromady). V dubnu můžete zasadit semena do květináčů, abyste je mohli koncem května vysadit, případně je v květnu, jak bylo zmíněno, anebo začátkem června zasejte přímo do země.

S tykvovitými nespěchejte, rostou rychle

Na parapetu nebo ve skleníku můžete nyní zasít vše, co by později mělo nalézt místo na vašich zahradách. S tykvovitými rostlinami, mezi něž se řadí např. cuketa, okurka nebo dýně, byste se ale měli držet zpátky. Rychle klíčí a rostou velmi energicky. Stačí výsev v polovině dubna, protože tyto rostliny by měly zamířit do zahrady také až po zmrzlých mužích.

Aplikujte univerzální organické hnojivo v prvním týdnu po výsadbě. Pokračujte pravidelnými lehkými aplikacemi každé 3–4 týdny. Mívají hodně listí a snadno vysychají, udržujte proto půdu u báze rostlin rovnoměrně vlhkou. Nepravidelná zálivka by mohla vést ke špatné produkci a nekvalitním plodům. Vyhněte se zalévání listů a plodů, abyste omezili problémy s plísněmi.

U salátů a zelí v „kostkách“ záleží na hloubce výsadby

V zahradnictvích jsou již nabízeny hotové mladé rostliny salátu a různých druhů zelí a kedlubny. Zpravidla rostou v kostkách substrátu, které lze snadno rozbít. Tyto saláty se umisťují do země ve vzdálenosti asi 25 cm. Rostliny zelí se vysazují ve vzdálenosti cca 50 cm. Zpočátku tak může záhon působit poněkud prázdně, ale až vše vyroste, zabere to hodně místa. Rostliny se mohou správně vyvíjet pouze tehdy, budou-li od sebe dostatečně daleko. Ze začátku můžete nevyužitý prostor v záhonu zelí zaplnit např. rychle rostoucími ředkvičkami.

Při výsadbě tzv. „kostek“ dejte pozor na hloubku. Rostliny zelí a kedlubny by měly být v jedné rovině se zemí, zatímco hlávkový salát musí být posazen výše nad zemí. Kostka by nad ní měla trčet asi 1 cm, aby se salát mohl kývat ve větru a neshnil.