Kam se hrabou americké akčňáky. Ve středu ve 20:00 předvede Nova Cinema české testosteronové peklo podle skutečných událostí
Kriminální drama Příběh kmotra vstoupilo do distribuce v říjnu 2013 a okamžitě se stalo předmětem diskusí. Režisér Petr Nikolaev, známý z historického zpracování tragédie Lidice či televizního seriálu Báječná léta pod psa, tentokrát zamířil do nedávné minulosti České republiky. Výsledkem je intenzivní pohled na mechanismy moci, korupce a organizovaného zločinu během transformace české společnosti.
Inspirace skutečnými událostmi
Scénář vychází z knižní série novináře Jaroslava Kmenty věnované kontroverznímu podnikateli Františku Mrázkovi, který byl v roce 2006 zavražděn neznámým střelcem. Tvůrci však zvolili cestu volné adaptace – postavy dostaly jiná jména a děj byl posunut do roviny filmové fikce, která čerpá z reálných kauz. Hlavní hrdina nese jméno František Vedral a jeho životní dráha odráží atmosféru éry, kdy se formovaly nové mocenské struktury.
Kmenta ve svých knihách detailně zmapoval propojení podsvětí s politickou sférou. Film z tohoto materiálu vytěžil především dramatický potenciál – sledujeme vzestup muže, který začínal jako drobný obchodník s elektronikou a postupně vybudoval impérium založené na kontrole informací a vlivu na rozhodující osobnosti státu.
Souboj na opačných stranách zákona
Narativní kostru snímku tvoří dlouhodobý konflikt mezi dvěma protagonisty. František Vedral v podání Ondřeje Vetchého je inteligentní stratég, který nepoužívá hrubé násilí, ale rafinovanou manipulaci. Jeho mocenská síť sahá od bankovního sektoru přes privatizaci až do parlamentu. Vetchý vytvořil postavu chladného kalkulátora, což překvapilo diváky zvyklé na jeho komediální nebo sympatické role.
Proti němu stojí policejní vyšetřovatel Čestmír Cajthaml (Lukáš Vaculík), který Vedralovi věnuje značnou část kariéry. Jeho snaha prosadit zákon však naráží na systém, kde lze koupit téměř jakýkoliv rozsudek nebo politické rozhodnutí. Tento duel představuje symbolický střet idealismu s cynickou realitou devadesátých let.
„Vetchého výkon mě skutečně zasáhl. Dokázal vytvořit postavu, která vás děsí svou ledovou racionalitou, přitom nikdy nepřestává být člověkem“, hodnotí film divák Marek z Prahy.
Časová osa od totality k novému tisíciletí
Děj pokrývá období od sedmdesátých let minulého století až do nultých let jednadvacátého století. Film začíná v éře normalizace, kdy Vedral operuje v šedé zóně socialistické ekonomiky. Sametová revoluce roku 1989 pak otevírá prostor pro jeho skutečný vzestup – chaotická privatizace, nejasná legislativa a slabý státní aparát vytvářejí ideální podmínky pro budování mocenské pyramidy.
Snímek detailně zachycuje metody tehdejší doby: kompromitující materiály na vlivné osobnosti, tunelování podniků, manipulace s bankovními úvěry nebo přímé uplácení zákonodárců a soudců. Vedral není zobrazen jako typický gangster s pistolí, ale spíše jako manažer informací a strachu, který ovládá lidi prostřednictvím jejich tajemství a dluhů.
Divácký úspěch a kritické ohlasy
Z komerčního hlediska dosáhl film výrazného úspěchu. První víkend po premiéře přilákal přes sto tisíc diváků, což z něj udělalo jeden z nejúspěšnějších startů českého filmu v daném období. Celková návštěvnost překročila 290 tisíc, což potvrdilo zájem publika o témata spojená s nedávnou minulostí.
Kritici ocenili především atmosférické zpracování, přesné obsazení vedlejších rolí a dynamické tempo vyprávění. Některé recenze však upozorňovaly na nevyhnutelné zjednodušení – komprimovat třicet let složitých kauz do stopáže sta minut znamenalo nutnost zkrátit některé linky a zjednodušit komplikované vazby mezi aktéry.
Srovnání s knižní předlohou
Kmentovy knihy nabízejí mnohem detailnější pohled na jednotlivé kauzy a propojení. Film musel z dramaturgických důvodů vybrat klíčové momenty a některé vedlejší postavy sloučit. Přesto se tvůrcům podařilo zachytit esenci Kmentova vyšetřovacího díla – ukázat mechanismy, kterými fungoval systém propojení moci a podsvětí v období transformace.
Změna jmen postav poskytla autorům větší tvůrčí svobodu a zároveň částečně ochránila projekt před právními spory s reálnými osobami, které mohly být předlohami vedlejších charakterů.
Význam pro českou kinematografii
Příběh kmotra zůstává jedním z mála českých filmů, které se otevřeně věnovaly problematice organizovaného zločinu v kontextu politické moci. Zatímco zahraniční kinematografie má bohatou tradici gangsterských dramat s politickým přesahem, česká produkce se těmto tématům dlouho vyhýbala.
Nikolaevův snímek tak otevřel prostor pro diskusi o nedávné minulosti a ukázal, že i citlivá témata mohou oslovit široké publikum, pokud jsou zpracována s respektem k faktům a zároveň s dramaturgickou invencí. Film funguje jak pro diváky hledající napínavý thriller, tak pro ty, kteří chtějí porozumět mechanismům fungování české společnosti v devadesátých letech.
Film Příběh kmotra (2013) můžete vidět ve středu 5. 8. ve 20:00 na Nova Cinema.
