Přírodní živly mají v boji s civilizací vždy navrch, jsou nepředvídatelné, divoké a silné
HOŘÍ, HOŘÍ!
V roce 2012 u nás byl zaznamenaný největší požár V Bzenecké Doubravě na jihu Moravy v místech, kterému se přezdívá kvůli písečnému podloží Moravská Sahara. Zalesnění území bylo provedeno proto, aby zde nevznikaly písečné duny. Při požáru zmizelo 184 hektarů lesa. Hasiči celých 6 dní bojovali s ohnivým živlem, který vznikl pravděpodobně od cigaretového nedopalku odhozeného v lese. Hasiči použili pro zásah velkokapacitní čerpadla a přiváděli vodu ze 4 km vzdálené řeky Moravy. Do akce byl nasazený i hasící tank a vrtulníky s vaky.
PEKLO V HLUBINÁCH ZEMĚ
K přírodním katastrofám se řadí i důlní neštěstí. Hornictví má u nás tradici několika stovek let a bohužel si občas doly vezmou svou daň. Tím největším neštěstím byl požár v dole na Příbramsku v roce 1892. Při požáru zemřelo 319 horníků, kteří se udusili. Přes 900 dětí přišlo o tátu.
Ani neštěstí v Karviné v roce 1894 nebylo bez mrtvých. Zemřelo zde 175 horníků a 60 záchranářů.
Při požáru zemřelo 319 horníků, kteří se udusili. Přes 900 dětí přišlo o tátu.
ANI S VODOU NEJSOU ŽERTY
Povodně máme ještě všichni v živé paměti. Ty nejrozsáhlejší se naší zemí prohnaly v roce 1997. Hodně pršelo. 34 okresů na Moravě, ve Slezsku a na východě Čech poznalo, že i z potoků může přijít pohroma. Zemřelo 19 lidí, utopilo so mnoho zvířat. Škody se vyšplhaly na 62 miliard korun. Vesnice Troubky se stala symbolem této události, která nás zastihla naprosto nepřipravené. Ještě měsíce se lidé v postižených oblastech potýkali se sesuvy půdy a s mraky komárů.
V roce 2002 zaplavila velká voda mnoho měst a vesnic, došlo i na Prahu. Pod vodou bylo i metro, které mělo být záchrannou stanicí pro lidi v nebezpečí. Voda zdecimovala i známou zoologickou zahradu. Účet byl vystavený na 73 miliard korun a v 43 zasažených okresech zemřelo 17 lidí.
OBČAS I FOUKÁ
Naštěstí u nás vítr nestěhuje domy a vzduchem nelétají auta a hospodářská zvířata. I tak umí vítr ukázat svou sílu. Vichřice u nás nejsou žádnou vzácností. A ještě o stupeň horší orkán umí napáchat škody. V roce 2007 nás jeden potrápil. Orkán Kyrill plenil na Šumavě lesy a jeho sílu pocítili i obyvatelé několika krajů Česka. Vítr bral lidem střechy nad hlavou, ničil elektrická vedení a tisíce domácností bylo v chladném lednovém počasí bez elektřiny, bez topení a s děravou střechou. Znovu se ukázalo, jak málo jsme na přírodní katastrofy připravení.
Po Kyrillovi přišla v roce 2008 Emma, kvůli které byl odstaven i druhý blok jaderné elektrárny v Temelíně.
Máme i tornáda. Jedno takové se v roce 2004 prohnalo městem Litovel. Potrápilo třetinu města. Padaly stromy, lampy veřejného osvětlení, létaly střechy a sklo z oken, otvíraly se dveře domů. Tornáda u nás nejsou vzácná. Jedno takové ničivé je zapsáno v Kosmově kronice z roku 1119, kdy se prohnalo pražským Vyšehradem.
Zdroj:
