Ani rajčata, ani okurky. Tuhle zeleninu v Česku nikdo nezná, přitom má třikrát víc vitaminů a roste sama
Botanický název Caragana arborescens zní možná cize, ale v zahradnických kruzích se pro něj vžil mnohem výstižnější lidový název: sibiřský hrách. Tento čimišník stromovitý je extrémně mrazuvzdorný keř či malý strom z čeledi bobovitých.
Jeho mimořádná odolnost není náhodná. Rostlina pochází ze Sibiře a Mongolska, což jsou oblasti známé svými drsnými klimatickými podmínkami. Tamní zimy přinášejí kruté mrazy a léta naopak sucho a silný vítr. Čimišník je na tento režim geneticky nastaven, takže středoevropské klima je pro něj naprostá hračka. Jakmile ho jednou zasadíte, nemusíte se bát, že by ho spálil pozdní jarní mráz nebo zničilo letní sucho.
Proč roste prakticky sám?
Zatímco nad choulostivými rajčaty a okurkami strávíte celé léto s konví v ruce, sibiřský hrách si žije vlastním životem. Jakožto zástupce čeledi bobovitých má totiž jednu obrovskou superschopnost – dokáže na svých kořenech vázat vzdušný dusík. V praxi to znamená, že čimišník si sám hnojí půdu, ve které roste, a vyživuje tak nejen sebe, ale i rostliny v okolí.
Navíc:
- Nevadí mu chudá půda: Daří se mu v písčité, kamenité i suché zemi, kde by běžná zelenina uhynula.
- Není náročný na zálivku: Má hluboký kořenový systém, takže si vodu v zemi najde sám.
- Funguje jako větrolam: V zahradě se často sází jako živý plot, který chrání citlivější rostliny.
Na jaře keř krásně žlutě kvete a láká včely, v létě se pak obsype drobnými lusky.
Jak chutná divoká zelenina a co s ní v kuchyni?
Jeho lidový název odkazuje na lusky s jedlými semeny, která chutnají podobně jako hrách. Když jsou lusky ještě mladé a křehké, dají se sklízet celé a připravovat podobně jako zelené fazolky – stačí je krátce podusit na másle nebo přidat do asijských směsí.
Pokud je necháte dozrát, lusky zhnědnou a vyvinou se v nich drobná semena, která připomínají klasický hrášek či čočku. Tato semena se dají vařit, přidávat do polévek, nebo dokonce umlít na mouku bohatou na bílkoviny.
Chuť je příjemná, lehce zemitá a velmi blízká tomu, co znáte z běžné zeleninové zahrádky. Výhodou je, že na jednom keři sklidíte bohatou úrodu bez jakékoli dřiny s pletím záhonů.
Nutriční bomba na dosah ruky
Největším překvapením čimišníku je však jeho výživová hodnota. Pokud porovnáte jeho semena s běžnými druhy tuzemské zeleniny, zjistíte, že v mnoha ohledech vede. Obsahuje vysoké množství rostlinných bílkovin, vlákniny a minerálních látek. Co se týče obsahu prospěšných mikroživin, má třikrát víc vitaminů než leckteré tradiční plodiny, které pracně pipláme na zahrádkách.
Je velká škoda, že se na tuto rostlinu v průběhu let zapomnělo a v Česku ji lidé vnímají spíše jen jako okrasný keř v městských parcích. Pokud tedy hledáte způsob, jak obohatit svůj jídelníček o zdravou, lokální zeleninu, a přitom nechcete trávit mládí s motykou v ruce, sibiřský hrách je ideální volbou pro líné i racionální pěstitele.
