Ani chůze, ani plavání: podle vědců je po šedesátce nejlepší jiný sport
Jenže co když existuje něco, co nabízí víc? Výzkum publikovaný v časopise The Lancet Healthy Longevity přináší překvapivé zjištění: tanec by mohl být pro stárnoucí tělo i mysl výrazně přínosnější než tradiční formy pohybu.
Co vlastně studie zjistila
Takzvaná Globální longitudinální studie stárnutí a pohybu sledovala přes 50 000 seniorů ve věku 60 až 90 let z patnácti zemí po dobu deseti let. Účastníci byli rozděleni do skupin podle typu aktivity – tanečníci, chodci, plavci a kontrolní skupina s minimálním pohybem. Měřilo se prakticky všechno: od kardiovaskulární zdatnosti přes hustotu kostí až po kognitivní funkce.
Výsledky ukázaly, že tanečníci dosahovali lepších hodnot prakticky ve všech sledovaných parametrech. Jejich maximální spotřeba kyslíku (VO2 max) byla o 18 až 25 procent vyšší než u chodců. Hustota kostí v kyčlích a páteři převyšovala hodnoty plavců o 15 až 20 procent. A co je možná nejzajímavější – v testech paměti, pozornosti a dalších kognitivních funkcí skórovali tanečníci o 20 až 40 procent lépe než ostatní skupiny.
Proč zrovna tanec funguje tak dobře
Na první pohled to může působit zvláštně. Vždyť plavání je přece komplexní pohyb a chůze je pro člověka ta nejpřirozenější aktivita. Jenže právě v tom tkví rozdíl. Chůze i plavání jsou do značné míry automatické, opakující se pohyby. Tělo i mozek si na ně rychle zvyknou a přestanou být výzvou.
Tanec je něco jiného. Nutí vás neustále reagovat – na hudbu, na partnera, na změny rytmu a směru. Mozek musí současně zpracovávat prostorové informace, plánovat další kroky, udržovat rovnováhu a koordinovat pohyb celého těla. „Je to jako křížovka, kterou řešíte celým tělem.“
Z fyziologického hlediska tanec aktivuje hluboké stabilizační svaly, které při běžné chůzi téměř nepracují. Rotace, změny směru a balancování na jedné noze zatěžují klouby v plném rozsahu pohybu a stimulují tvorbu kostní tkáně způsobem, který plavání – kde je tělo nadnášeno vodou – prostě neumožňuje.
Není to jen o těle
Co mě na celé věci fascinuje nejvíc, je ta provázanost fyzického a psychického prospěchu. Studie totiž sledovala i míru deprese, úzkosti a sociální angažovanosti účastníků. Tanečníci vykazovali výrazně vyšší míru životní spokojenosti a nižší výskyt depresivních symptomů.
Dává to smysl. Tanec je ze své podstaty sociální aktivita. Chodíte na kurzy, potkáváte lidi, sdílíte společný zážitek. Na rozdíl od samotářské chůze nebo plavání v oddělených drahách vytváří tanec komunitu. A právě sociální vazby jsou jedním z nejsilnějších prediktorů zdravého stárnutí – to víme z výzkumů už desítky let.
Pro koho je tanec vhodný
Samozřejmě ne každý může hned vyrazit na salsu nebo quickstep. Senioři s pokročilou artrózou by měli volit šetrnější styly – třeba společenské tance v pomalejším tempu nebo tai chi s tanečními prvky. Při kardiovaskulárních problémech je nutné začít pozvolna a sledovat tepovou frekvenci. Klíčové je najít styl, který vyhovuje vašemu tělu a zároveň vás baví natolik, že u něj vydržíte.
Studie doporučuje tančit třikrát až pětkrát týdně, ideálně 45 až 60 minut. Ale i kratší a méně časté lekce přinášejí benefity – důležité je začít. Dnes existuje spousta komunitních center a domů seniorů, které nabízejí skupinové kurzy za symbolické částky nebo zdarma. Online lekce zpřístupnily tanec i těm, kdo se stydí nebo bydlí daleko od města.
Co si z toho odnést
Nechci tvrdit, že byste měli zahodit turistické boty nebo zrušit permanentku do bazénu. Chůze i plavání zůstávají skvělými aktivitami a rozhodně jsou lepší než sedět doma. Ale pokud hledáte něco, co nabídne víc – pro tělo, pro hlavu i pro duši – stojí tanec za vyzkoušení.
Možná vás překvapí, jak rychle se zlepší vaše rovnováha. Možná zjistíte, že si konečně pamatujete, kam jste položili klíče. A možná – a to je možná to nejdůležitější – objevíte aktivitu, na kterou se budete těšit. Protože právě radost z pohybu je tím, co nás udrží v pohybu i za deset, dvacet let.
