Tenhle film nás provázel dětstvím. Dnes ve 20:00 vytáhne ČT2 z rukávu největší filmové eso
André Hunebelle se v polovině 60. let rozhodl oživit postavu, kterou francouzští spisovatelé Pierre Souvestre a Marcel Allain stvořili již v roce 1911. Původní románová verze představovala bezohledného vraha, jehož činy děsily celou Paříž. Rané němé filmové adaptace ze 20. let přebíraly tento temný a monstrózní charakter bez větších změn.
Scenárista Jean Halain a režisér Hunebelle však zvolili radikálně odlišný přístup. V éře bondovek se Seanem Connerym hledali způsob, jak nabídnout divákům moderní akční podívanou s nádechem elegance a humoru. Tajemný muž s modrošedou maskou dostal špionážní technologie, dokonale věrohodné odlitky obličejů a především šarm, který z něj udělal antihrdinského favorita publika.
Herecké duo plné kontrastů
Obsazení spojilo dvě výrazné osobnosti tehdejší francouzské kinematografie, které reprezentovaly zcela odlišné herecké školy. Jean Marais, romantický hrdina historických a dobrodružných snímků, přijal náročnou dvojroli novináře Fandora a maskovaného zločince. Odmítal dublérské služby, takže naprostou většinu nebezpečných scén na motorkách, vrtulnících či střechách absolvoval osobně pod dohledem kaskadéra Gila Delamara.
Na druhé straně stál Louis de Funès, jehož hvězda právě raketově stoupala po úspěchu snímku Četník ze Saint-Tropez. V roli komisaře Juva předvedl typickou explozi pohybové komiky, grimasy a gestického humoru. Původně měl zůstat Marais hlavním tahounem filmu, nicméně de Funèsův komediální talent si získal srdce všech přítomných.
De Funès dostával na place stále více prostoru k improvizaci, což vyvolalo drobné napětí mezi oběma aktéry. Marais trávil hodiny v maskérně a riskoval život při kaskadérských kouscích, zatímco veškerá pozornost publika i kritiky směřovala k výbušnému komisaři.
Sestavu doplnila půvabná Mylène Demongeot jako fotoreportérka Hélène, snoubenka novináře Fandora. Její přítomnost dodala filmu svěží šarm a elegantní kontrast k mužské akci.
Technické finesy a špionážní gadgety
Snímek vynikal mimořádným technickým zpracováním, které na svou dobu představovalo průlomový vizuální zážitek. Klíčovým prvkem byly speciální pryžové odlitky obličejů, jež umožňovaly hlavnímu padouchovi dokonale imitovat tvář i hlas jakékoliv oběti. Díky těmto maskám mohl páchat zločiny pod identitou novináře Fandora nebo dokonce samotného komisaře Juva.
Tajná základna byla vybavena moderními monitory, skrytými výtahy a automatickými systémy – estetika připomínající úkryty z bondovek. Ačkoliv ikonický létající Citroën DS se proslavil až v pokračování, už první díl využíval vrtulníky, rychlé čluny a upravené automobily k efektním únikovým scénám.
Skladatel Michel Magne vytvořil hudební doprovod, jehož ústřední temný a dynamický motiv se okamžitě zapsal do povědomí diváků po celém světě a stal se rozpoznatelnou melodií spojenou s tajemnou postavou maskovaného zločince.
Fenomén československého dabingu
Na území tehdejšího Československa se snímek dočkal nebývalého ohlasu především díky mimořádnému českému dabingu, který patří mezi absolutní špičku v historii české kinematografie. František Filipovský propůjčil svůj nezaměnitelný hlas Louisovi de Funèsovi s takovou precizností, že vznikla legendární (ačkoliv historicky nepodložená) historka o tom, že francouzský herec Filipovského výkon osobně pochválil.
- František Filipovský – Louis de Funès (komisař Juve)
- Vladimír Ráž – Jean Marais (novinář Fandor)
- Jiří Holý – hlas Fantomase (v originálu Raymond Pellegrin, protože Maraisův přirozený hlas nebyl dostatečně temný)
Právě charismatický a mrazivý hlas Jiřího Holého dodal maskované postavě onu nezapomenutelnou atmosféru tajemna a nebezpečí, která u nás dokonale fungovala.
„Filipovského dabing byl natolik geniální, že dal vzniknout legendě o pochvale od samotného de Funèse. I když se tato historka nikdy nepotvrdila, vypovídá o kvalitě české dabingové školy,“ říká filmový historik a znalec dabingu.
Trilogie a nerealizované pokračování
Obrovský divácký úspěch vedl tvůrce k okamžitému rozhodnutí natočit pokračování. Vznikla tak ikonická trilogie, která zahrnovala snímky Fantomas (1964), Fantomas se zlobí (1965) a Fantomas kontra Scotland Yard (1967). Každý díl přinášel nové technické vychytávky a stále absurdnější situace.
Existovaly plány na čtvrtý díl s dějem v Moskvě nebo Mexiku, k jeho realizaci však nikdy nedošlo. Důvodem byla především vytíženost hlavních herců a rostoucí finanční nároky na honoráře, které produkci komplikovaly.
Trvalý odkaz populární kinematografie
Film z roku 1964 dodnes představuje vzornou ukázku propojení napětí, akce a komediálních prvků. Spojil špionážní žánr s prvotřídním francouzským humorem a vytvořil filmovou klasiku přesahující generace. V českém kulturním prostředí se stal neodmyslitelnou součástí televizního programu, k níž se diváci rádi vracejí při každé reprízě.
Hunebellovo dílo dokázalo transformovat temného literárního vraha v elegantního padoucha moderní doby, který baví publikum svými technickými finezemi, vizuálním stylem a především nezapomenutelným komediálním doprovodem komisaře Juva. Tato kombinace zajistila snímku místo mezi nejoblíbenějšími evropskými filmy 60. let.
Film Fantomas (1964) můžete vidět ve středu 29. 7. ve 20:00 na ČT2.
