Na tenhle film se těšilo Česko celé roky. Dnes večer vysílá Prima největší herecký koncert století
Snímek Červený drak není v rámci série žádným nováčkem, co se týče námětu. Jde o adaptaci stejnojmenného románu Thomase Harrise z roku 1981, který byl vůbec první knihou, kde se postava doktora Lectera objevila. Zajímavostí je, že film z roku 2002 nebyl první adaptací této knihy. Už v roce 1986 ji pod názvem Manhunter (Lovec lidí) zfilmoval režisér Michael Mann. Verze z roku 2002 pod taktovkou režiséra Bretta Ratnera však měla jednu zásadní výhodu – Anthonyho Hopkinse.
Příběh se odehrává v době před událostmi Mlčení jehňátek. Sleduje agenta FBI Willa Grahama, kterého ztvárnil Edward Norton. Graham je muž s mimořádnou schopností empatie, která mu umožňuje vcítit se do mysli vrahů, což je dar i prokletí zároveň. Právě on je tím, kdo po krvavém střetu dostal Hannibala Lectera za mříže, ale za cenu těžkého psychického traumatu a odchodu do předčasného důchodu.
Herecký koncert tří generací
Když se na scéně objeví nový sériový vrah s přezdívkou „Zubnička“ (The Tooth Fairy), je Graham povolán zpět do služby. Aby mohl dopadnout někoho tak nevyzpytatelného, musí se spojit se svým starým nepřítelem – Lecterem. Tato dynamika mezi Nortonem a Hopkinsem tvoří páteř filmu. Anthony Hopkins zde hraje Lectera s o něco větší dávkou jízlivosti a hravosti, než tomu bylo v předchozích dílech, což podtrhuje fakt, že je v tomto chronologickém bodě příběhu o něco mladší (přestože herec sám samozřejmě zestárl).
Skutečnou hvězdou filmu je však pro mnohé Ralph Fiennes, který ztvárnil Francise Dolarhydea. Fiennesův výkon je mrazivý v tom, jak dokázal vyobrazit vnitřní rozervanost monstra, které v sobě bojuje s posledními zbytky lidskosti. Dolarhyde je fascinován obrazem Williama Blakea „Velký červený drak a žena oděná sluncem“, což je ústřední motiv jeho šílenství a transformace. Fiennes se pro roli nechal fyzicky transformovat, včetně rozsáhlého tetování draka na zádech, které se stalo ikonickým vizuálním prvkem filmu.
Režie a technické pozadí
Výběr Bretta Ratnera na post režiséra byl v té době vnímán s mírnou skepsí. Ratner byl známý především díky akční komedii Křižovatka smrti a málokdo věřil, že zvládne temný psychologický thriller. Ratner se však rozhodl pro velmi klasický, řemeslně precizní přístup. K ruce měl špičkový tým: scénář napsal Ted Tally, který stojí za scénářem k Mlčení jehňátek, a hudbu složil legendární Danny Elfman.
Kamera Danteho Spinottiho (který mimochodem točil i původního Lovce lidí z roku 1986) dodává filmu elegantní, ale chladnou atmosféru. Film se nesnaží o vizuální experimenty, sází na herce a budování atmosféry strachu v běžných kulisách amerických předměstí, kde se vrah Dolarhyde pohybuje jako tichý přízrak.
Vedlejší postavy, které dotvářejí celek
Obsazení vedlejších rolí je v Červeném drakovi až nečekaně hvězdné. Harvey Keitel v roli Jacka Crawforda dodává FBI sekvencím váhu a profesionalitu. Emily Watson hraje slepou Rebu McClane, ženu, která v Dolarhydeovi vidí člověka, nikoliv monstrum, čímž do filmu vnáší tragický rozměr. Zapomenout nesmíme ani na Philipa Seymoura Hoffmana, který si s chutí zahrál slizkého bulvárního novináře Freddyho Loundse, jehož osud patří k nejděsivějším momentům filmu.
Přijetí a odkaz
Červený drak byl komerčně velmi úspěšný. Celosvětově vydělal přes 209 milionů dolarů, což z něj udělalo hit podzimu 2002. Kritika jej přijala mnohem lépe než předchozího Hannibala, oceňovala především věrnost knižní předloze a návrat k detektivní linii příběhu. I když film nedosáhl kultovního statusu Mlčení jehňátek, v rámci trilogie s Hopkinsem funguje jako velmi důstojné uzavření (respektive otevření) kruhu.
Zajímavostí je úvodní sekvence filmu, která ukazuje Lectera ještě na svobodě jako váženého člena baltimorské společnosti, jak hostí členy orchestru večeří, jejíž ingredience jsou, jak divák tuší, velmi pochybného původu. Tato scéna skvěle ustavuje postavu a dává divákovi přesně to, co od Lectera očekává – kombinaci vysoké kultury a nepředstavitelného barbarství.
Film také definitivně potvrdil, že postava Willa Grahama je stejně fascinující jako Lecter sám. Ostatně, tento souboj dvou geniálních mozků se o několik let později stal základem pro velmi populární seriál Hannibal, kde si tyto role zopakovali Hugh Dancy a Mads Mikkelsen. Verze z roku 2002 však zůstává pro mnoho fanoušků definitivním zpracováním tohoto konkrétního příběhu, a to hlavně díky neopakovatelnému charismatu Anthonyho Hopkinse, který se v tomto filmu s rolí kanibala s noblesou rozloučil.
Film Červený drak (2002) můžete vidět 26. 4. ve 22:05 na Primě.
