Chorvatsko v prázdninovém šoku: Vraťte se, Češi, prosí poníženě

Adriatické pobřeží bylo pro české rodiny symbolem dostupné letní dovolené. Poslední roky ale tento status výrazně nahlodaly rostoucí ceny a změněné ekonomické podmínky. Statistiky z prvních měsíců roku přitom naznačovaly opak – turistický ruch vzrostl meziročně o pět procent. Realita června však ukázala něco úplně jiného.

Červnový propad jako varovný signál

Předsezónní měsíc červen tradičně slouží jako ukazatel toho, jak bude vypadat zbytek prázdnin. Letos však mnohé provozovatele ubytovacích zařízení zaskočil. Místo postupného náběhu hostů se objevily prázdné pokoje a tiché restaurace. Globální čísla sice vypadají slušně, ale regionální rozdíly jsou markantní.

Severní pobřeží Jadranu, konkrétně oblast kolem Opatije, zažívá mimořádně slabou návštěvnost. Místní podnikatelé otevřeně mluví o tom, že ulice připomínají spíše podzimní než letní atmosféru. Pro ty, kteří spoléhali na plynulý přísun hostů od začátku června, znamená tento stav vážný zásah do cash flow.

Počítali jsme s tím, že červen naběhne postupně jako každý rok. Místo toho jsme se probudili do prázdného města. Všechno teď stojí a padá s červencem a srpnem.

Daňové zatížení jako hlavní viník

Důvody poklesu zájmu nejsou pouze na straně turistů. Chorvatští poskytovatelé služeb se potýkají s bezprecedentním nárůstem provozních nákladů. Především místní daně a poplatky se v některých oblastech během posledních dvou let zdvojnásobily.

Konkrétně jde o skok ze sta eur na osobu na současných dvě stě eur. Tento trend přitom nemá tendenci se zastavit. Odhady naznačují, že poplatky by mohly v dohledné době dosáhnout až tří set eur na osobu. Pro menší rodinné penziony a apartmánové domy to představuje existenční hrozbu.

Provozovatelé se tak ocitají v nelehké situaci. Buď přenesou zvýšené náklady na hosty formou vyšších cen, čímž riskují odliv klientely, nebo se pokusí náklady absorbovat sami, což vede k minimálním ziskům nebo dokonce ztrátám.

Ztráta cenové výhody vůči konkurenci

České rodiny si Chorvatsko zamilovaly především kvůli příznivému poměru ceny a kvality. Tato konkurenční výhoda však rychle mizí. Jadranské pobřeží už dávno není tou levnou alternativou k západoevropským destinacím.

Reakce českých turistů na sociálních sítích a v diskuzích jsou jednoznačné. Mnozí prohlašují, že za současné ceny už nemá smysl jezdit právě do Chorvatska, když za podobné nebo jen mírně vyšší částky mohou navštívit Španělsko, Řecko nebo Itálii s lepší infrastrukturou.

Chorvatští odborníci na cestovní ruch sice uznávají, že ceny hrají významnou roli, ale poukazují také na širší kontext. Celková ekonomická nejistota, geopolitické napětí a obecná opatrnost spotřebitelů vedou k tomu, že lidé více zvažují každý výdaj. Dovolená u moře přestává být automatickou volbou.

Kempování ztrácí na atraktivitě

Problémy se netýkají pouze hotelů a apartmánů. Výrazný pokles zaznamenává i segment kempů, který byl v Chorvatsku vždy považován za stabilní pilíř turismu. Právě kempy totiž přitahovaly rodiny hledající cenově dostupnější formu dovolené.

Analytici zaznamenali oslabení zájmu především u německých, rakouských a slovinských turistů. Tyto národnosti tvořily historicky páteř chorvatského kempování. Když právě oni začínají hledat alternativy, je zřejmé, že model dosáhl svých limitů.

Důvod? Opět ceny. Poplatky za parcelu pro karavan v prémiových kempech se vyšplhaly na úroveň srovnatelnou s hotelovým ubytováním v jiných středomořských destinacích. Západoevropští turisté pak logicky porovnávají nabídku a často dospějí k závěru, že za stejné peníze získají jinde vyšší komfort.

Červenec a srpen jako poslední šance

Chorvatský turistický průmysl nyní upíná všechny naděje k hlavní sezóně. Červenec a srpen musí vykompenzovat slabý červen a naplnit roční plány. Otázkou zůstává, zda se to podaří.

Jisté je, že éra automatické volby Chorvatska jako dovolenkové destinace pomalu končí. Turisté jsou náročnější, více srovnávají a nejsou ochotni platit vysoké ceny jen kvůli tradici. Chorvatsko bude muset najít novou cestu, jak si udržet konkurenceschopnost na stále náročnějším trhu.

Pokud se místním podnikatelům a státní správě nepodaří najít rovnováhu mezi daňovým výběrem a udržitelností podnikání, může se stát, že tradiční turistické destinace se promění v luxusní letoviska dostupná jen úzké vrstvě nejbohatších návštěvníků. To by však znamenalo konec modelu, na kterém chorvatský turismus stál posledních třicet let.